Na Chlumu, u Sadové nebo u Hradce Králové, vždy ale na stejném místě došlo k největší bitvě na českém území. 3. července 1866, před sto padesáti lety, se zde v rozhodujícím souboji střetla pruská a rakouská vojska. Kulaté výročí krvavé vřavy, která vedla ke sjednocení Německa a oslabení vlivu Vídně, nyní připomněly bitevní ukázky.
Krev pod kopyty koní. U Hradce Králové vzpomínali 150 let kruté bitvy
I když se to po půldruhém století nemusí zdát, bitva u Sadové zůstává v české kulturní paměti nadále přítomná, a to nejen prostřednictvím dějového zvratu v Neffově buržoazní sáze Sňatky z rozumu, ale i díky lidové písni, u které mnozí nejspíš ani nevnímají, že se vztahuje k největší bitvě, jež se kdy na českém území odehrála.
Udatný rek kanonýr Jabůrek, známější podle prvních slov refrénu jako „U kanónu stál“ (a pořád ládo-ládo-ládo) totiž paroduje tradiční kramářské písně, a bitvu u Sadové tak přenáší do komické roviny satirizovaného hrdinství. Jednalo se přitom o mnohahodinový krvavý střet, ve kterém bojovalo 460 tisíc mužů a kde rakouskou armádu zradila zastaralá výzbroj.
Statistiky na rakouské straně hovoří o téměř 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, stejném počtu raněných a více jak 22 000 zajatých. Spojenecký saský armádní sbor přišel o 1500 mužů, z toho 135 vojáků padlo. Ztráty na pruské straně byly výrazně menší: bezmála 2000 mrtvých, necelých 300 pohřešovaných a 7000 raněných.
Výsledkem rozhodující bitvy prusko-rakouské války, ve které obě mocnosti soupeřily o dominanci ve střední Evropě, bylo sjednocení Německa pod pruským praporem a politické oslabení Vídně, která musela o rok později ustoupit požadavkům ambiciózních Maďarů, přiznat jim státoprávní privilegia a rakouské císařství proměnit v soustátí Rakouska-Uherska. Prohra pro Rakousko, které bylo oslabeno souběžnými boji na jihu s Itálií, navíc znamenala finanční krizi a ztrátu Lombardie a Benátska.
obrázek
Stovka jezdců
Kulaté výročí jatek, ke kterým u Hradce Králové došlo, si v den stopadesátého výročí připomnělo 850 členů vojenských spolků v dobových uniformách z devíti zemí (například Rakousko, Německo, Polsko, Slovensko, USA), z toho stovka jezdců na koních, třiadvacet historických děl a na 150 hudebníků. Nechyběl v ní ani Prokopův 21. čáslavský pěší pluk. „Pro nás je to velice důležitý odkaz,“ řekl k výročí Libor Ouzký z čáslavské kavalerie.
V údolí na Chlumu pod památníkem Baterie mrtvých na autentických místech bojů organizátoři připravili také bojiště s bohatými pyrotechnickými a vizuálními efekty. Účastníkům se na místech bitevních ukázek i na samostatných koncertech představila například česká Hudba 6. Praporu polních myslivců z Náchoda, Spielmannszug 1. Garde Regiment zu Fuss, německá hudební tělesa Bläsergruppe Langeln z Wernigerode a rakouská kapela Artillerie Traditionskapelle Von der Groeben z Vídně.
Nový pomník obětem jezdecké srážky pak odhalili u Střezetic. Sousoší jezdce s koněm, jehož autorem je sochař Petr Novák z Jaroměře, je šest metrů dlouhé a 2,5 metru vysoké a váží přes 1100 kilogramů.
Reportáž: U Sadové si připomněli 150. výročí krvavé bitvy (zdroj: ČT24)