Silné deště v posledních dnech trápí i ochránce přírody v Moravském krasu. Dešťová voda protéká do jeskyní přes orná pole a splachuje hnojiva i pesticidy. Tyto chemikálie ničí krápníky – příkladem je Amatérská jeskyně. Podle ochránců přírody je proto nutné změnit způsob hospodaření.
S deštěm přitékají do Moravského krasu hnojiva z polí. Ničí krápníky
„Pokud nad jeskyní je intenzivní hospodaření, tak s sebou dešťová voda přináší hnojiva a pesticidy. Problémy jsou dvojí – jednak ovlivnění kvality vod, jednak koroze a rozpouštění krápníků,“ vysvětlil vedoucí CHKO Moravský kras Leoš Štefka. Upozornil, že jeskynní svět není mrtvým, sterilním prostředím, ale žijí v něm živočichové. „V systému Amatérské jeskyně jsou dokonce popsány druhy, které nikde jinde na zeměkouli nenajdeme,“ dodal.
Ani jeskyňáři, ani zemědělci ale nemají zatím přesnou představu, jak by se mělo hospodářství změnit. „Proto jsme se obrátili na odborníky z ministerstva zemědělství, na odborníky na zemědělskou ekonomiku. Snažíme se najít ideální způsob hospodaření, který nebude ekonomickým nesmyslem a zároveň bude respektovat opatření ochrany jeskyní,“ uvedl ředitel odboru Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Stanislav Koukal.
Vedoucí CHKO Moravský kras Leoš Štefka hovoří o poničení Amatérské jeskyně (zdroj: ČT24)
Kontaminace jeskyní je dlouhodobá
Ochranáři doufají, že se jim podaří sehnat dotace, ze kterých by zemědělcům zaplatili náklady spojené s přechodem na nový způsob hospodaření. „Ochrany jeskyní by bylo možné dosáhnout i pouhým zatravněním a nehnojením luk, ale debatujeme o všech možnostech,“ dodal Koukal.
Předsedu společnosti, která většinu půdy obhospodařuje, navštívil štáb ČT. Odmítl se však vyjádřit na kameru. Podle jeho slov zatím není co komentovat.
Podle ředitele Koukala je kontaminace jeskyní dlouhodobá, protože se v nich objevují látky, které se už v zemědělství několik desítek let nepoužívají. Už před dvaceti lety se ochránci přírody dohodli se zemědělci na zatravnění nejproblémovějšího úseku. Jenže tehdy vytyčené hranice jsou nyní už nepřesné. „Po přemapování a po vynesení průběhu jeskyně směrem k povrchu jsme zjistili, že jde o nějakou vzdálenost vedle, než jsme si původně mysleli,“ potvrdil Štefka.
Je nutné vytyčit nové hranice jeskyně
Plocha, která leží nad jeskyní, tak není v chráněné zóně, a není proto možné nyní na místě nic měnit. Je tedy nutné vytyčit nové hranice. Tuto záležitost má na starosti ministerstvo životního prostředí, které už žádost o změnu od správy jeskyní obdrželo. Podle odhadů ale bude celý proces změny hospodaření trvat minimálně tři roky.
Přívalové deště zasáhly i Punkevní jeskyně. Kvůli velkým srážkám museli správci jeskyní dokonce zastavit lodní provoz. „Jindy průhledná voda byla úplně hnědá, protože s sebou nesla velké množství ornice. To jsou dopady eroze ze zemědělských pozemků,“ doplnil vedoucí CHKO Štefka. Voda už ale v jeskyni klesla a v pondělí návštěvníci opět mohli na klasickou prohlídku včetně plavby.