První Ghost bike v Brně připomíná tragickou nehodu brněnského architekta Petra Hurníka. Jeho smrt nově symbolizuje bíle natřené kolo zamčené u sloupu na Pekařské ulici. Architekt zemřel po nárazu do dveří, které otevřel řidič zaparkovaného auta. Nehodu nyní vyšetřuje policie. Podle spolku Brno na kole je úmrtí jasné znamení, že cyklisti nejsou v Brně v bezpečí.
První Ghost bike v Brně – připomíná tragickou nehodu architekta
„Byli bychom rádi, kdyby to byl tichý památník toho, že chceme, aby se po Brně dalo jezdit bezpečně a abychom se na kole nemuseli bát,“ popsala umístění Ghost bike Alexandra Mateásková, která se na uspořádání piety podílela. Dodala, že v případě dalších nehod by chtěli bílá kola rozmístit i jinde. „Nejen toto místo si to zaslouží, ale i ostatní, na které jsme tolik nemysleli,“ doplnila.
Takzvaných Ghost bikes je ve světě několik stovek. Poprvé se objevily v roce 2003 v americkém státě Missouri. „Je to symbol toho, že tu v blízkosti někdo na kole přišel o život,“ vysvětlila Mateásková. Ghost bikes mají být připomínkou toho, že i cyklisté mají právo na bezpečnou cestu.
Bez komentáře: Desítky lidí si včera připomněly nehodu Petra Hurníka (zdroj: ČT24)
Brněnští policisté případ tragické nehody Petra Hurníka stále vyšetřují. „Budeme zjišťovat, zda jej řidič mohl vidět a jestli cyklista mohl na vzniklou situaci reagovat,“ uvedl mluvčí brněnské policie Pavel Šváb. Dodal, že v podobných nehodách jsou viníci na obou stranách. „Poměr je zatím letos vyrovnaný,“ doplnil. Podle něj letos zatím havarovalo 29 cyklistů. „Loni touto dobou to bylo 18. Příčinou nárůstu by mohla být mírná zima, takže většina cyklistů jezdila celoročně,“ vysvětlil Šváb.
Na brněnské cyklisty se zapomíná
Brněnským cyklistům nejvíce vadí, že se na ně zapomíná. Přestože kol v posledních letech ve městě výrazně přibylo, necítí se kolaři při jízdě Brnem bezpečně. „Řidiči nejezdí podle pravidel, nedávají blinkr, jezdí rychle, takže je to nebezpečné. Je to o štěstí, mně také otevřela řidička dveře,“ uvedla jedna z účastnic čtvrteční piety. Další účastník namítl, že nejsou neohleduplní jen řidiči, ale často i cyklisté. „Je to vzájemné. Lidé si musí uvědomit, že v provozu nejsou sami a chovat se slušně. Platí to jak pro kola, tak i auta,“ vysvětlil.
Jiný cyklista, který si přijel připomenout Petra Hurníka, upozornil, že s řešením situace by mohlo pomoci i město a větší osvěta. „Město se věnuje opatřením pro cyklisty v dopravě. Všechny ulice, které chceme rekonstruovat v sobě obsahují cyklopruhy nebo piktogramy,“ uvedl náměstek pro dopravu Richard Mrázek (ANO). Upozornil, že právě na ulici Pekařské je velký provoz a zařídit tam speciální opatření pro kolaře by bylo velmi problematické. „Je tam doprava od městské hromadné až po individuální. Tam si lidé opravdu musí uvědomit, že se musí vzájemně respektovat,“ dodal.
Nyní sedí na brněnské radnici koalice nakloněná cyklodopravě, přesto se podle údajů z magistrátu za minulý rok nepostavil ani metr nové cyklostezky. Na kola se zapomíná i při plánování oprav hlavních dopravních tepen. Příkladem byla rekonstrukce ulice Milady Horákové. Po více než roční opravě, která vyšla na 200 milionů korun, vypadá podobně jako předtím – pouze pruhy pro auta a tramvaje.
To, že Brno není město ideální pro cyklisty, potvrzují i bezpečnostní experti. Zdejší cyklostezky totiž nejsou dostatečně propojené a většina cyklistů tím pádem musí vjet do běžného provozu. Právě tam jsou ale nejzranitelnější.