Vědci z brněnské Masarykovy univerzity zjistili, že některé nádorové buňky přežívají i po chemoterapii. Dokážou se sloučit a vytvořit novou odolnou buňku, která léčbu přežije a je schopná objevit se v těle na jiném místě.
Brněnští vědci zjistili, proč se po léčbě někdy rakovina vrátí
Není to bohužel výjimečná situace: Zdánlivě vyléčený pacient onemocní znovu rakovinou. Brněnští vědci odhalili, že za to může chování buněk, o kterém odborníci dosud nevěděli. Na Masarykově univerzitě zkoumali rakovinové buňky prostaty, podrobili je chemoterapii a za pomoci speciálního holografického mikroskopu zkoumali. „Buňky najednou začaly dělat něco, co jsme dosud neviděli. Jedna nádorová buňka vejde do druhé, nezemře, ale jádra spolu kooperují a buňka vydrží,“ popisuje pracovník společnosti Tescan Jan Balvan.
- Vyvinuli ho vědci z VUT a z firmy Tescan.
Uvnitř speciálního boxu s mikroskopem je atmosféra, která umožňuje pozorovat buňky v jejich přirozeném prostředí a přesně vidět jejich tvar ve 3D.
Na světě je takových jen 5 a všechny pocházejí z Brna.
V oboru elektronová mikroskopie bylo Brno špičkou už v 50. letech, díky Akademii věd a Tesle.
Vědci zkoumají nádorové buňky pomocí holografického mikroskopu
Nová buňka využívá vlastnosti obou původních
Nově objevená buňka dokáže využít nejlepší vlastnosti obou původních. „Jedna buňka je schopna zakládat metastázy, druhá vytvářet nové cévy,“ doplňuje Jaromír Gumulec, výzkumný pracovník Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Buňka nejenže léčbu přežije, ale za měsíce nebo roky je schopná objevit se v těle na jiném místě. Schopnost takové spolupráce má přitom zhruba jedna buňka ze sta. Objevu proto předcházely dlouhé hodiny zkoumání záznamů z mikroskopu.
Ne každý pacient ale tyto zákeřné buňky v těle má, přesto může objev výrazně pomoci zlepšit léčbu. „Mohla by být jednotlivým pacientům šitá na míru. Věděli bychom, jak se jeho nádorové buňky chovají a měli bychom doporučení, jak proti nim postupovat,“ říká primář Urologického oddělení FN U Svaté Anny Petr Filipenský.
To bude ale možné až za několik let. Vědci před sebou mají ještě dlouhé hodiny zkoumání buněk. Zjistit musejí například to, jak se buňky zachovají, když se setkají s buňkami imunitního systému.
Na výzkumu rakoviny pracuje v Brně několik vědeckých týmů. Například tým Šárky Pospíšilové získal patent na přesnější diagnostiku chronické lymfocytární leukémie. Patentovanou mají i metodu předpovídající návrat nádoru lymfatických uzlin. Odborníci z kliniky dětské leukémie vedení Jaroslavem Štěrbou pracují na vývoji protinádorové vakcíny. Přišli také s několika objevy příčin vzniku nádorů mozku u dětí. Skupina Kamila Parucha má český patent a dvě mezinárodní přihlášky na patent na léčiva proti rakovině.
Beseda o objevu odolných nádorových buňek (zdroj: ČT24)