Pálava, České středohoří, Lužické hory i Kokořínsko: Čtyři CHKO slaví čtyřicátiny

Čtyřicet let uplynulo od vyhlášení chráněných krajinných oblastí Kokořínsko, České středohoří, Lužické hory a Pálava. České středohoří chrání krajinu vzniklou vulkanickou činností, Lužické hory zas původní lesy českého pohraničí. Pálava patří mezi nejsušší místa Česka, díky čemuž je bohatá na stepní rostlinstvo.

České středohoří je druhá největší CHKO v České republice

Chráněná oblast České středohoří má rozlohu 1063 kilometrů čtverečních a je druhou největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice po Beskydech. Většina CHKO leží na území Ústeckého kraje. Nejvyšším bodem oblasti je Milešovka (837 metrů nad mořem), nejnižším pak Labe v Děčíně (122 metrů nad mořem). Centrem oblasti jsou tradičně Litoměřice, kde také bylo od počátku sídlo správy chráněné krajinné oblasti.

Současná podoba Českého středohoří je výsledkem vulkanické činnosti v třetihorách a následných zvětrávání, které zanechaly zdejší krajinu neobvykle pestrou z geologického i přírodovědného hlediska. Jihozápadní část oblasti například leží ve srážkovém stínu Krušných hor a patří k nejsušším a nejteplejším částem Čech, zatímco severovýchod je na srážky podstatně bohatší, což ovlivňuje i složení flóry a fauny.

V Českém středohoří žije řada vzácných a ohrožených živočišných druhů, zejména stepních druhů hmyzu. Více než 160 druhů živočichů patří mezi zvlášť chráněné; z toho je 39 kriticky a 66 silně ohrožených. Oblast navíc patří mezi nejbohatší botanická území ČR a je křižovatkou rostlinných druhů. Celkem je v Českém středohoří zaznamenán výskyt 170 ohrožených druhů rostlin. Nejvýznamnějšími biotopy jsou národní přírodní rezervace Bílé stráně u Pokratic, Lovoš, Milešovka, Oblík či Raná.

Dálnice D8
Zdroj: Lidove noviny/Frantisek Vlcek/ISIFA

V posledních dvou dekádách se České středohoří dostalo do povědomí i jako místo střetu ochránců přírody a snahy o vybudování páteřní dálniční sítě. Právě přes území CHKO má vést část dálnice D8, která spojuje Prahu a Drážďany. Ekologické organizace proti tomu protestovaly již v půlce 90. let, stavba problematického pak po mnoha odvoláních a protestech začala teprve v květnu 2012.

V Lužických horách CHKO chrání původní lesy i suťová pole

Chráněná krajinná oblast Lužické hory leží v okresech Děčín a Česká Lípa, menší část se nachází i v okrese Liberec. Oblast je pokryta z asi 66 procent lesy, převažují smrkové a bukové porosty, dříve rozšířená jedle bělokorá ze současného zalesnění téměř vymizela. Šest procent lesních porostů představují přirozené a polopřirozené lesy, kde převažuje buk, jilm, javor a jasan.

CHKO Lužické hory, pohled z hory Klíč
Zdroj: itras.cz/Jan Moravec

Na bohatších půdách se nejčastěji vyskytují květnaté bučiny, ve kterých se daří například kyčelnici devítilisté a cibulkonosné nebo áronu plamatému. Na chudším, pískovcovém podkladu rostou acidofilní bučiny. Lužické hory jsou také velmi bohaté na suťová pole. V oblasti žije jelení i srnčí zvěř, vyskytuje se zde i muflon nebo kamzík.

Nadmořská výška Lužických hor se pohybuje v rozmezí 313 až 793 metrů. Nejvyšším vrcholem je Luž ležící na hranicích s Německem. V Lužických horách se také nachází několik rozhleden, mezi nejznámější patří ta na Jedlové (774 m), na Studenci (736 m) u České Kamenice stojí druhá nejstarší železná rozhledna u nás, která byla postavena v roce 1888. K významným turistickým památkám v Lužických horách patří zámek Lemberk a hrady Grabštejn a Tolštejn.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi významné přírodní rezervace patří například kopec Klíč (759 m), kde se nacházejí suťová společenstva s vzácnými a chráněnými druhy rostlin, jako je hvězdnice alpská. Jedná se také o jednu z nejvyšších teplomilných doubrav v Čechách. V přírodní rezervaci Studený vrch byli počátkem 20. století uměle vysazeni kamzíci. Přírodní památkou jsou Bílé kameny, pískovcové skály s nápadně bílou barvou nebo puklinová pseudokrasová ledová jeskyně Naděje.

Na stepích Pálavy se prohánějí stáda ovcí a koz

Pálava je nejteplejší a nejsušší oblastí České republiky, vinice tu střídají bílá vápencová skaliska, skalní stepi a lesostepi s bohatou faunou a flórou. Díky jedinečnému krajinnému rázu a přítomnosti mnoha vzácných rostlinných a živočišných druhů byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. K údržbě stepních oblastí využívá vedení CHKO stáda koz a ovcí, která spásají místní zeleň.

Pálava
Zdroj: ČT24/CzechTourism

Území o rozloze 83 kilometrů čtverečních vévodí hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a na druhé straně končí státní hranicí s Rakouskem. Pavlovské vrchy představují nejzápadnější výspu Karpat a s relativně mírnou nadmořskou výškou 400–600 metrů nad mořem tvoří dominantu jinak ploché jižní Moravy. Přírodní hranici tvoří také řeka Dyje a okrajově CHKO Pálava zasahuje i do dyjsko-svratecké nivy, kde byla vybudována přehrada Nové Mlýny. V této nivě se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy.

V roce 1986 zařadilo UNESCO Pálavu do mezinárodní sítě biosférických rezervací, v roce 2003 byla rozšířena o přilehlý Lednicko-valtický areál s četnými památkami a Polesí Soutok, v němž se řeka Dyje vlévá do Moravy. Rezervace byla přejmenována na Dolní Moravu. V roce 2004 byla na území CHKO vyhlášena ptačí oblast. Žijí tu čáp bílý, orel mořský, včelojed lesní, strakapoud jižní, strakapoud prostřední, pěnice vlašská, lejsek bělokrký a ťuhýk obecný.

Nové Mlýny
Zdroj: Jan Rychetský/ČTK

Oblast leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, a také světoznámá soška Věstonické venuše. V této oblasti se objevili i první zemědělci.

Spolu s Kokořínskem je chráněn i Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj byla vyhlášena v oblasti, která se v minulosti nazývala Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz). K 1. září 2014 byla CHKO rozšířena o svoji druhou, nenavazující část o rozloze 136 km² jménem Máchův kraj, rozkládající se v severovýchodním okolí Máchova jezera.

Chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu cca 410 kilometrů čtverečních. Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary – skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlavními vstupními branami CHKO Kokořínsko – Máchův kraj jsou města Dubá a Doksy, ležící mezi oběma částmi Chráněné krajinné oblasti. Dále pak Mšeno, ležící při jejím jihovýchodním okraji, a Liběchov, ležící nedaleko CHKO směrem k jihozápadu, k nedalekému Mělníku.
Co se starší části CHKO Kokořínska týče, nejnavštěvovanější je její jižní část, v kaňonovitém údolí a povodí potoka Pšovky, jejíž nejcennější části včetně postranních roklí a některých skalních komplexů a hřebenů v okolí Kokořína a západně a severně od Mšena jsou zvláště chráněny jako přírodní rezervace Kokořínský důl.

Osou jihozápadní části CHKO je potok Liběchovka s obcemi Želízy, Tupadly, Chudolazy nebo Medonosy. V prostoru mezi údolími Liběchovky a Pšovky je několik kaňonovitých údolí obklopených bloky pískovcových skal, například Zimořský důl, Truskavenský důl, Šemanovický důl, Sitenský důl, Vidimský důl, Hluboký důl nebo Střezivojický důl. Ve východní částí CHKO jsou nejznámějšími dominantami Houska a Vrátenská hora, blíže Dubé pak Vysoký vrch a Korecký vrch.

Máchovo jezero
Zdroj: ČT24

Výběžek CHKO směřuje na severozápad od Dubé, až téměř k hranicím CHKO České středohoří. V této části Kokořínska se nacházejí v nejvzdálenější části dominanty Ronov (553 m) či Vlhošť, Stříbrný vrch, Husa, blíže Dubé pak Kostelecké bory, Martinské stěny a Čap a západně od Dubé Dubová hora.

Pokud jde o novější část chráněné oblasti Máchův kraj, patří zde mezi hlavní turistické cíle okolí Máchova jezera. Neméně oblíbená je pak zřícenina hradu Bezděz na stejnojmenném kopci, který je svými 603 metry po Vlhošti (613 m) druhým nejvyšším vrchem celé CHKO, a představuje tak spolu se svým menším „dvojčetem“ Malým Bezdězem výraznou a nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu. Mezi další pozoruhodná místa patří Hradčanské stěny v centrální části oblasti – rozsáhlé neosídlené území, jemuž dominují pískovcové skály a rokle. Za návštěvu také stojí PP Provodínské kameny s nejvyšším vrcholem Lysou skálou (419 m) a zřícenina hradu Jestřebí. Na území CHKO se také nachází velmi významná ornitologická lokalita Novozámecký rybník.

Hrad Bezděz
Zdroj: ČT24

I v bezprostředním okolí CHKO se nachází nespočet atraktivních míst: zříceniny Helfenburk, Chudý hrádek a Starý Berštejn, malebný kaňon Peklo u České Lípy, Čertovy hlavy u Želíz, hora Ralsko a mnohé další.