Lesy České republiky spravují 1 500 hektarů větrolamů. V kritickém stavu je 360 hektarů. Šestinu za téměř 30 milionů korun už se podařilo obnovit. Velkou část pokryly dotace z Evropské unie.
Zatímco obnova hektaru lesa stojí zhruba 200 tisíc korun, obnova jednoho hektaru větrolamu se může vyšplhat až na 500 tisíc korun. Proto je budou lesníci obnovovat postupně. „Zároveň je obnova pomalá i kvůli ochráncům přírody a některým aktivistům. Ve větrolamech totiž vznikly různé biotopy a žijí v nich chránění živočichové. Někde mají ochránci představu dokonce takovou, že se do kriticky ohrožených větrolamů kvůli tomu nemá ani zasahovat,“ říká Dalibor Šafařík, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Brně.
Nejspolehlivějšími ochránci před odvanutím půdy jsou dub, jilm nebo lípa, proto je lesníci používají jako hlavní pilíře větrolamů.
Jak vypadá větrolam, vysvětluje Dalibor Šafařík z Lesů ČR
Do krajiny investují i někteří zemědělci. Třeba Jiří Novotný z Bohdalic. Před pěti lety vysázel 80 hrušní podél polní cesty. Zemědělců s podobným smýšlením je podle lesníků v Česku zatím jen málo. „Snažíme se dělat mezi zemědělci osvětu a upozornit je na to, že když větrolamy zmizí, doplatí na to především oni,“ dodává Dalibor Šafařík.
Zemědělec Jiří Novotný vysázel podél cesty větrolam sám