Při rozhodování o odškodném za pracovní úrazy by měla podle Ústavního soudu justice postupovat individuálně a zohledňovat okolnosti. Soudy se tedy nemusí řídit nařízením vlády o bodovém ohodnocení jednotlivých úrazů, ale musí zdůvodnit proč tak rozhodly.
Ústavní soud zkritizoval odškodňování pracovních úrazů podle tabulek a bodů
Ústavní soud se konkrétně zastal ženy, která při práci v supermarketu Kaufland utrpěla úraz zad s trvalými následky. Řetězec jí dobrovolně vyplatil 100 tisíc korun, v žalobě požadovala dalších zhruba 400 tisíc. Odvolací Krajský soud v Praze jí ale přiznal pouze asi 170 tisíc korun. Svůj postup řádně neodůvodnil, a to je podle Ústavních soudců nepřípustné.
Příklady odškodnění při pracovním úrazu
Výši odškodnění za úrazy původně řešila vyhláška, kterou zrušil nový občanský zákoník. Podle něj mají soudy každý případ škody na zdraví posuzovat samy individuálně. Vláda ale loni vydala nařízení, které upravuje odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Určuje hodnotu jednoho bodu jako 250 korun a přiřazuje ke konkrétním úrazům příslušný počet bodů. Soudy pak řeší stovky případů ročně. Jen loni pravomocně uzavřely skoro osmdesát sporů o odškodnění za pracovní úraz.
Soudy musí říct, proč se pro určitou výši odškodnění rozhodly
Od nařízení vlády se však soudci mohou podle Ústavního soudu odchýlit, ale musí vysvětlit proč. „Soudce není úředník, aby vyplňoval tabulky. To se týká jak výživného, tak odškodňování újmy na zdraví,“ řekl ke svému prvnímu nálezu soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
„Soudce není úředník, aby vyplňoval tabulky,“ říká soudce zpravodaj Jaromír Jirsa
Justice má podle něj zohlednit náklady spojené se zapojením do normálního života nebo míru omezení v osobním, společenském a pracovním životě, kterou úraz přinesl. „To vše jsou kritéria, kterými se obecné soudy musí řídit, a nepotřebují k tomu body,“ doplňuje soudce zpravodaj.
GALERIE
Pracovní úraz a Ústavní soud
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce nejdřív nález Ústavního soudu prostudovat, teprve pak ho bude komentovat. „Nařízení vlády stanoví pouze minimální standard a zbytek zůstává otevřen individuálnímu posouzení samotných soudů,“ uvedl mluvčí ministerstva Petr Habáň.
Jirsa však také nerozumí tomu, proč by za pracovní úraz měl být člověk odškodňován jinak než za úraz běžný. „Asi není správné, aby při stejném úrazu, při stejné nehodě, při stejné újmě byl ten člověk odškodněn jinak, jenom proto jestli byl nebo nebyl v práci,“ potvrzuje advokát a odborník na pracovní úrazy Petr Rožánek.
Podle Rožánka je každopádně nutné, aby si poškození celý případ dobře zdokumentovali a co nejdříve zašli k lékaři. „Jsou často bezmocní, jsou bez finančních prostředků, s nějakým vážným poškozením zdraví a je pro ně velmi těžké, aby ta svá práva sami hájili,“ popisuje advokát.
- „Naše společnost bude samozřejmě respektovat jakékoli rozhodnutí soudu vzhledem k tomu, že nám záleží na zdraví našich zaměstnanců a v případě úrazu na adekvátní kompenzaci. Nemůžeme zde ovšem hovořit za pojišťovnu a za další okolnosti, které případ ovlivňují. Spolu s paní Sádovskou doufáme v rychlé uzavření případu.“
- Zdroj: Michael Šperl, tiskový mluvčí