Řecký problém vnímají velmi intenzivně Řekové, kteří se usadili v zahraničí. Přibližně 3000 jich žije v České republice. Dva z nich, žijící ve Dvoře Králové nad Labem, by přitom mohli ve své původní domovině cestu k hospodářskému úspěchu vyučovat a krajanům radit, jak se stát úspěšnými a prosperujícími. Sami se to naučili v Česku.
Pracovat a nechtít peníze od druhých, radí čeští Řekové
Vasilis Teodoridis začínal jako řidič. Dnes zaměstnává 150 lidí a po Evropě jezdí 115 jeho kamionů. Pan Teodoridis se smíchem říká, že on dluhy jako Řecko rozhodně nemá. Naopak jedna řecká firma dluží jemu, 20 milionů. „Proto jsme taky přestali obchodovat s Řeckem,“ říká Vasilis Teodoridis.
Pan Teodoridis si může dovolit štědrost. Sponzoruje hokejový klub, peníze posílá rodině sestry na jih. Jak ale říká, štědrost řeckých vlád překročila možnosti státu: „Dávali 14. platy, dávali na dovolenou, přidávali důchodcům. Lidi si na to zvykli a najednou je velký problém,“ říká Vasilis Teodoridis a dodává, že každý musí s přísností začít u sebe. Nechtít peníze od druhých, když člověk nepracuje.
Pan Teodoridis má pro krajany nabídku i recept. Zaměstná řidiče z Řecka a naučí je, kudy vede cesta k prosperitě. „Jednoho Řeka už zaměstnávám. Vůbec by mi nevadilo, kdyby přišli další a pracovali jako řidiči kamionů,“ uvedl Vasilis Teodoridis. Řekové podle něj sice jsou vlastenci, ale chybí jim pracovitost.
Řek, který vaří české pivo
Nasik Kiriakovský je další Řek, který žije ve východních Čechách. Vaří pivo a ctí staré hospodské pravidlo, že na dluh se nedává. Ani on sám dluhy nedělá: „Jsem Řek, ale nejsem zadlužený jako Řecko. Snažím se něco vyrábět, něco dělat, zaměstnávat lidi, to je moje cesta,“ říká podnikatel Nasik Kiriakovský.
GALERIE
Nasik Kiriakovský zdroj: ČT24
Také on startoval jako pivovarník od nuly. Dnes prodá 10 tisíc hektolitrů piva ročně. V Řecku má bratrance a sestřenici. I proto osud země tak prožívá. „Řek by měl už konečně pochopit, že přidanou hodnotu získá tím, že začne něco vyrábět,“ uvedl pan Kiriakovský a doplnil, že je vlastně jedno, jestli budou v Řecku stáčet mošty, pěstovat víno, nebo se vrátí zpátky ke kořenům třeba v zemědělství.
Rodiče obou řeckých podnikatelů přišli do Československa v roce 1948 po občanské válce, v rámci vlny 14 000 řeckých emigrantů. Dnes se podle Sdružení řeckých obcí hlásí k řecké národnosti na 3000 lidí žijících v Česku.
Po skončení řecké občanské války se v letech 1948–1949 usadili na území tehdejší Československé republiky hlavně levicově zaměření Řekové, ale např. i několik desítek válečných zajatců z řad královské armády. V první vlně v roce 1948 dorazilo přes 3000 dětí, na přelomu let 1948–1949 je následovali dospělí. Po nezbytné aklimatizaci v karanténních táborech (Lešany u Benešova, Mikulov, Svatobořice u Kyjova, Těchonín) následovalo usídlení emigrantů v příhraničních okresech severní Moravy a severozápadních Čech. Zpočátku izolovaná skupina se v polovině 50. let adaptovala a postupně se Řekové rozmístili téměř po celé republice. V 70. letech 20. století žilo v celém Československu 15 tisíc Řeků, z toho 900 v Krnově. Část z nich, zejména ti starší, se snažila vrátit po pádu vlády řecké vojenské junty do své vlasti, což se jim dařilo ve větší míře teprve až v 80. letech 20. století.
Zdroj: Wikipedie
Co radí krajanům Řekové z východních Čech? (zdroj: ČT24)