Důl Barbora, který mají obklopit investoři, skrývá technické památky

Důl Barbora na okraji Karviné, ve kterém se skoro sto let těžilo uhlí, je aktuálně známý v souvislosti s připravovanou průmyslovou zónou zvanou Nad Barborou. Její potřeba vzrostla kvůli hrozbě masivního propouštění v OKD. Důlní areál, který je v těsném sousedství pozemků určených pro investory, je zajímavý historií a technickými památkami.

Důl Barbora byl založený v roce 1909 pod názvem Austria. Velké množství uhlí se tam těžilo za první, zejména však v době druhé světové války, kdy doly obsadili Němci. Na práci tam nasadili mimo jiné sovětské zajatce. V roce 1943 jen na Barboře vytěžili rekordní milion tun uhlí.

Areál spravuje a opravuje Diamo

Tak jako jiné doly je poznamenaný řadou neštěstí. Naposledy roku 1990 tam při výbuchu metanu zahynulo třicet horníků. Těžba definitivně skončila v roce 2002, důlní jámy byly poté zasypány. Areál spravuje přes deset let státní podnik Diamo. Některé budovy nechal zbourat, jiné jsou na seznamu kulturních památek a podnik je s pomocí dotací opravuje.

Dominantou jsou dvě zachovalé těžní věže. Obě vyrobily Vítkovické železárny. Jedna je z roku 1908, druhá z roku 1950, která je díky čtyřem lanovnicím unikátní v celém ostravsko-karvinském revíru. Obě jsou technickými památkami, podobně jako kotelna a největší objekt areálu - bývalá kompresorovna a strojovna.

Reportáž: Technické památky bývalého dolu Barbora

„Budovu jsme převzali ve značně zdevastovaném stavu. V důsledku hornické činnosti byl poškozen obvodový plášť, v hrázděném zdivu byly trhliny,“ líčil vedoucí odboru přípravy a realizace útlumu Diama Libor Jalůvka.

Oprava kompresorovny stála 14 milionů

Celková oprava kompresorovny stála čtrnáct milionů a trvala čtyři roky. Hala je teď prázdná a působivá díky příhradové ocelové konstrukci. Kdo a k čemu ji využije, není jasné. Areál stojí v opuštěné lokalitě za městem Karviná, v minulých letech se tam dobývali a působili škody zloději kovů. Teď ho chrání nový plot a elektronická ostraha.

Najít nového majitele se zatím nedaří. Město Karviná opravenou kompresorovnu odmítlo. „Bylo by od nás nezodpovědné, kdybychom si vzali na svá bedra správu další památky, která by nás stála stovky milionů,“ uvedla mluvčí Karviné Šárka Swiderová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle Jalůvky by byl objekt vhodný třeba pro výrobní činnost nějakého občanského sdružení. „Mohl by se využívat i pro kulturní účely,“ dodal. Zájmci si mohli prohlédnout areál loni v září během Dnů evropského kulturního dědictví. Komentované prohlídky podnik plánuje i letos.

Oblast by už letos mohla ožít stavebním ruchem. Hned za plotem začínají pozemky plánované průmyslové zóny Nad Barborou. Moravskoslezský kraj chce s pomocí státu připravit a nabídnout investorům téměř devadesát hektarů. Má to stát 1,2 miliardy, z toho 750 milionů přislíbil stát.

Aktuálně tam probíhá měření poklesů terénu vlivem poddolování. Kraj už má platné územní rozhodnutí, další povolení na stavbu zóny ještě vydaná nejsou. V budoucnu by tam mohlo pracovat až dva tisíce lidí. Kraj zatím nepočítá s tím, že by nějakým způsobem využil i zázemí bývalého dolu.