Katedrála Božského spasitele v centru Ostravy se po roce a čtvrt opět otevírá. Hlavní kostel ostravsko-opavské diecéze z konce 19. století má za sebou první kompletní rekonstrukci za téměř sedmdesát milionů. V nové éře ho církev více zpřístupní lidem. Oproti minulosti bude otevřený i mimo bohoslužby.
Ostravská katedrála otevírá po roční rekonstrukci
Změna je na kostele vidět na první pohled. Biskupství se rozhodlo vrátit k původní barevnosti fasády - kombinaci světlé a tmavší okrové. Rekonstrukce zahrnovala výměnu střešní krytiny, opravu oken, lavic, které jsou nově elektricky vytápěné, a řadu dalších stavebních i restaurátorských prací.
V kostele bude uložena kapka krve Jana Pavla II.
Nová podlaha je kopií původní dlažby. „Bylo to trošku komplikované, protože byla poskládaná z kachliček, které byly každá jinak velká. Museli jsme vše nafotit a nakreslit kladečské plány, podle kterých jsme postupovali,“ líčil projektant Tomáš Šonovský, který prováděl na stavbě také stavební dozor.
Kostel bude slavnostně otevřený v neděli 22. listopadu. Děkovnou mši bude za účasti biskupů ze Slovenska a Polska sloužit biskup ostravsko-opavský František Václav Lobkowicz. Kázání pronese olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Při bohoslužbě kněží uloží v katedrále ostatky svatořečeného papeže Jana Pavla II. V pozlaceném relikviáři bude látka s kapkou jeho krve.
Poté si návštěvníci budou moci celý kostel prohlédnout. „Máme tady nové vitríny s plány kostela, historickou i současnou dokumentaci a další exponáty, které připomenou výstavbu i opravu kostela,“ uvedl projektový manažer biskupství Miroslav Přikryl. Lidé se budou moci podívat i na některé církevní památky diecéze.
GALERIE
Katedrála Božského spasitele v Ostravě
Na programu se budou podílet studenti katedry výtvarné tvorby Fakulty umění Ostravské univerzity, a to projekcemi obrazů do oken katedrály. Odpoledne bude varhanní koncert.
Skoro polovinu nákladů pokryla evropská dotace
Církev plánovala opravu kostela deset let. Až nyní na ni sehnala dost peněz - třicetimilionovou evropskou dotaci, jedenáct milionů z fondu česko-polské spolupráce a další peníze z majetkového vyrovnání státu s církvemi. Přispěli i drobní dárci. Celkové náklady přesáhly šedesát osm milionů.