Ghetta v Ústeckém kraji bobtnají. Obce žádají levné byty nebo místní policii

Třetina lidí, kteří v Česku žijí v ghettech, je v Ústeckém kraji. V tamních chudinských domech bydlí více než 36 tisíc lidí. V regionu je celkem 89 vyloučených lokalit. To je 15 procent všech těchto míst v ČR. Uvádí to zpráva ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), kterou v pondělí na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji projedná vláda.

Ghett v Česku i jejich obyvatel přibývá. Zatímco v roce 2006 byly takových míst tři stovky a žilo v nich na 80 tisíc lidí, nyní jich je přes šest stovek a mají až 115 tisíc obyvatel. Jen v Ústeckém kraji bydlí ve vyloučených lokalitách 36 000 až 38 500 lidí. „Ústecký kraj se vymyká zbytku republiky. Problém je zde nejvýraznější,“ uvádí zpráva.

Chanov, Janov, Předlice a Mojžíř

Zatímco podle zprávy sociální vyloučení v Česku přestává mít městský charakter, v Ústeckém kraji to úplně neplatí. Ghett sice nepřibylo tolik jako jinde, ale výrazně se zvýšil počet jejich obyvatel. V roce 2006 výzkumníci napočítali v kraji 63 vyloučených lokalit, loni o 26 víc. Ghetta jsou větší, bývají to celá městská sídliště.

Čtvrť Předlice, vnitroblok plný odpadků
Zdroj: ČTK/Hájek Ondřej

Mezi šesti městy s největšími problematickými místy jsou čtyři z Ústeckého kraje. Autoři jmenovali sídliště či čtvrti Chanov, Janov, Předlice a Mojžíř. Zatímco v Česku ve vyloučené lokalitě žije v průměru 188 lidí, v Ústeckém kraji je to průměrně 471 osob.

Podle Dienstbierovy zprávy je proto nutné do oblasti zacílit víc peněz na různá opatření. Kroky by se měly také lépe koordinovat. Vládní agentura pro sociální začleňování spolupracuje nyní s osmi obcemi z kraje.

Zpráva poukazuje na to, že sousedství ghett s ostatní zástavbou bývá problematické a sociální napětí proto roste. Lokality se často stávají terčem extremistů, uvedli autoři. Dodali, že vlna protiromských akcí teď skončila a místo Romů se tématem stali migranti.

Města potřebují síť levnějších bytů

Zpráva dále shrnuje návrhy měst a obcí. Podle dokumentu je třeba vybudovat síť levnějších bytů pro lidi s nízkými výdělky a pro ty, kteří jsou odkázáni na dávky. Většina z nich totiž na běžný byt kvůli tříměsíční kauci nedosáhne. Města navrhují, aby úřad práce na kauci poskytl mimořádnou dávku jako dlouhodobou bezúročnou půjčku.

Do budoucna by měl pomoci systém sociálního bydlení. Radnice chtějí také podporu na vykoupení a bourání vybydlených objektů. Ministerstvo pro místní rozvoj chystá dotace.

Sídliště Chanov
Zdroj: ČTK/Gratadour Gérard

Města a obce si dále stěžují na to, že sociální pracovníci do některých ubytoven nemohou vstoupit, protože je tam majitelé nepustí. Žádají proto změnu zákona. Radnice požadují i větší dotace na kamerové systémy a svou místní policii.

Chtěly by také posílit možnosti kontroly využití dávek. Veřejně prospěšné práce podle zprávy bývají někdy jedinou možností uplatnění lidí z ghett, měla by se proto prodloužit doba poskytování příspěvku na ně a mělo by být možné je využít i opakovaně. Zvýhodnit by se mělo také sociální podnikání. Nutné je upravit možnosti oddlužení.