Festival intervence, infiltrace a instalace, který pořádá ostravská umělecká platforma Kukačka, rozvíjí téma Mezi banalitou a zázrakem. Přesně do něj zapadá akce DNA dlaždice výtvarníka Vladimíra Havlíka. Pod jeho vedením vyplňují díry v ostravské dlažbě nové dlaždice, do kterých tvůrci zabetonují něco osobního - třeba vlasy, krev či dopis.
Udělej si DNA dlaždici, vyzývá umělec. Stačí trochu krve do betonu
Olomouckého výtvarníka a učitele Vladimíra Havlíka inspirovaly děravé chodníky. „V každém městě jsou rozbité chodníky, na kterých si člověk většinou vyvrtne kotník. Volají po zaplnění,“ tvrdí. Dobrý skutek spojil s touhou identifikovat se s konkrétním místem. Každá nová dlaždice skrývá identitu svého tvůrce - DNA podpis.
Havlík vyrobil svou DNA dlaždici a vyzval k tomu ostatní:
Nejdříve prozkoumáš ulice v centru Ostravy. Najdeš díru v chodníku a poznamenáš si její rozměr. Do Antikvariátu Fiducia si přijdeš vyrobit vlastní DNA dlaždici. Přineseš si něco osobního - třeba vlasy, nehty, krev, moč, fotku, dopis. Přimícháš to do betonové směsi, kterou napěchuješ do připravené formy. Počkáš, až beton vyschne. Druhý den se společně s dalšími účastníky akce vydáš usadit dlaždice na svá místa.
Havlík do směsi vložil dokumentaci svých uměleckých akcí. „Symbolicky jsem svou práci pohřbil a přidal otisk svého zkrvaveného palce,“ uvedl. Jedna dívka například do formy zabetonovala audionahrávku se zvuky, které nahrávala čtyři roky.
„Je to způsob, jak se identifikovat s konkrétním místem. Chodník je první věc, kterou člověk vnímá, když vstupuje do města, do domu,“ vysvětloval kurátor, historik umění a organizátor festivalu Kukačka Tomáš Knoflíček.
Kukačka je ostravská platforma negalerijní prezentace současného umění inspirující se hnízdním parazitismem kukačky obecné. V jeho intencích se snaží vstupovat do veřejného prostoru města, který si podmaňuje, využívá jej nebo s ním jen koexistuje. Některé vstupy jsou nepřehlédnutelné, jiné téměř na hraně lidského vnímání. Orientaci v terénu pak usnadňuje webová aplikace poskytující indicie, na základě kterých lze začít s pátráním podobným dětské hře či urban-artové verzi geocachingu.
Pokud město chodníky opraví a jejich dlaždice vyhodí na skládku, nebudou se prý autoři zlobit. Naopak. Jde jim totiž i o zvelebování veřejného prostoru. Festival Kukačka se letos koná pošesté, loni jeho účastníci rozseli po Ostravě nejrůznější instalace, které upozorňovaly například na úpadek některých míst nebo určité fenomény.
Vedle festivalu Kukačka, jenž například oživí zašlou slávu někdejšího přívozského kina, začíná v Ostravě mezinárodní festival performance Malamut. Akční umělci se budou prezentovat v několika galeriích i na veřejném prostranství.