Nová výstava Arcidiecézního muzea Olomouc Geniální grafik italského baroka představuje Giovanni Battistu Piranesiho. Ve své době ho proslavily veduty římských pamětihodností, světové uznání mu přinesly architektonické fantazie Žaláře, které inspirovaly umělce v dalších stoletích. I toto jeho stěžejní grafické dílo ukazují autoři olomoucké výstavy.
Tajemné žaláře Piranesiho se otevírají v Olomouci
Originální grafické práce Piranesiho, ve kterých čerpal také z vlastních zkušeností architekta a archeologa, ho řadí mezi nejvýznamnější evropské grafiky 18. století. Spojoval technickou dokonalost s romantickými náměty, antické stavby s přírodou. A dokázal diváka uhranout.
Imaginární žaláře zaujaly i surrealisty
Umělec, který se narodil roku 1720 na Benátsku, se trvale zapsal do dějin umění roky rozvíjeným cyklem leptů Imaginární žaláře. „Zneklidňující atmosféra nekonečných chodeb a schodišť starověkých vězení nadchla například Victora Huga nebo Charlese Baudelaira, inspirovala surrealisty. Věřím, že tajemným světem jeho žalářů budou fascinováni i naši návštěvníci,“ zve na výstavu její kurátorka Helena Zacpálková.
GALERIE
Pohled na Titův oblouk, z cyklu Vedute di Roma, 1756–1757
Dalším Piranesiho významným souborem jsou velkoformátové grafické veduty. Dětství a mládí strávil v Benátkách, kde začal studovat architekturu a techniku perspektivy. Později se usadil v Římě, který ho uhranul svými památkami. „Památky nejprve studoval, potom kreslil a díky mistrně zvládnuté technice leptu je pak vydával jako grafické listy," uvedla kurátorka. Velký soubor římských pamětihodností zahrnoval antické stavby, pohledy na barokní chrámy a paláce, náměstí a fontány.
Piranesiho sbírala i česká šlechta
Veduty mu přinesly úspěch, mnozí cestovatelé a učenci si je s sebou odváželi z Říma. Na olomoucké výstavě jsou i tyto grafické listy. Velký ohlas po celé Evropě měla také Piranesiho grafická alba archeologického zaměření. „Zachycoval mizející antické stavby s přesností vědce i vášní oddaného obdivovatele,“ popsala Zacpálková. Zájem o jeho tvorbu projevovala i česká a moravská šlechta. Piranesiho díla zdobila mnohé jejich paláce či venkovská sídla.
Muzeum umění Olomouc připravilo výstavu společně s Národní galerií v Praze. Exponáty pocházejí z fondu obou institucí, další tisky jsou z Olomouckého arcibiskupství, z Moravské zemské knihovny v Brně a soukromé sbírky. „Grafické listy doplňují vzácné korkové modely antických staveb, které do Olomouce zapůjčil ze zámku Rájec nad Svitavou Národní památkový ústav v Kroměříži,“ upozornil ředitel Muzea umění Olomouc Michal Soukup.
Výstava Geniální grafik italského baroka, jejíž součástí jsou komentované prohlídky, workshopy a animační programy, potrvá v Olomouci do 10. ledna.