Jesenice u Prahy, která byla někdy označována za největší obec v Česku, se stala městem. Dekret, který to potvrzuje, předal v Poslanecké sněmovně starostce Radce Vladykové předseda dolní komory Jan Hamáček. Starostky a starostové dalších tří desítek obcí převzali při slavnostním ceremoniálu z jeho rukou rozhodnutí o udělení znaků nebo vlajek.
Jesenice u Prahy už není největší obcí v Česku – povýšila na město
Jesenice, která leží jihovýchodně od Prahy, požádala v únoru 2014 o povýšení na město hlavně kvůli prestiži. „Svým rozsahem i počtem více než 8000 obyvatel už právem náleží mezi města,“ vysvětlila starostka Radka Vladyková (ANO).
Někteří občané budou podle ní teď pyšní, že žijí ve městě. „Ale někteří budou zase třeba smutní, že už nejsou v největší obci,“ dodala Vladyková.
Pro samotnou Jesenici ani pro její obyvatele povýšení na město nic nemění, zdůraznila. „Občané někdy mají strach, jestli se jim nezvýší daně tím, že se staneme městem. Daně se nezvýší, adresu ani občanské průkazy si měnit nemusí,“ poznamenala. Povýšení nebude znamenat ani vyšší příjmy z přerozdělování daní do jesenického rozpočtu – ty se obecně odvíjejí od počtu obyvatel.
Nová razítka za 50 000 korun
Starostka Jesenice uvedla, že zatím vedení obce řeší výrobu nových razítek, hlavičkových papírů a přeměnu webových stránek a e-mailových adres. „Pro zajímavost – jenom razítka pro celý nový městský úřad stála 50 000 korun,“ konstatovala.
Jesenice u Prahy
Starostka taky připomněla, že Jesenice vznikla na historické dopravní cestě mezi Prahou a Lincem. „Zatím je to velká křižovatka dvou cest,“ dodala. Vedení města má už připravený projekt na zklidnění zóny centra a na společenské centrum.
„V centrální části předěláváme zvoničku, která sloužila jako sklad pro spolek rybářů, na malinké společenské centrum. Lidé by se tam mohli setkávat,“ uvedla starostka s tím, že Jesenice nemá kostel.
- Návrh na povýšení Jesenice schválila vláda v květnu. Hamáček jej podepsal v půli července, čímž se Jesenice stala oficiálně městem.
Jesenice prošla v posledních letech poměrně dynamickým vývojem – vyrostla tam řada nových domů a kromě starousedlíků tam teď žije mnoho nově přistěhovaných obyvatel.
Hamáček: Stát na obce převádí povinnosti, nedává jim ale peníze
Předseda sněmovny Jan Hamáček, který starostům a starostkám ve čtvrtek předal rozhodnutí o udělení znaků nebo vlajek, ocenil možnost od nich získat zpětnou vazbu. Představitelé obcí totiž musí pracovat v legislativním prostředí, které poslanci schválí. Hamáček starostům slíbil, že se bude zajímat o dopady zákonů na obce i kraje.
Předkladatelé podle něho často uvádějí, že nebudou žádné, v mnoha případech je tomu ale naopak – stát na obce a kraje převádí povinnosti a pravomoci, aniž by na ně dal taky peníze.
Obec by ve znaku měla mít něco, co ji charakterizuje
Heraldik a autor městských znaků Milan Daněk ve Studiu 6 vysvětlil, že znak by měl obsahovat něco, co je pro obec typické. První, co se bere v potaz, je název obce. „Pokud se název dá vyjádřit graficky, je to takzvané mluvící znamení,“ uvedl.
Pokud se název obce graficky vyjádřit nedá, přicházejí v úvahu další možnosti. První doložení šlechtičtí majitelé nebo jestli je v okolí obce něco zajímavého či typického. Třeba řeka, potok, hora nebo geologický útvar. „Například jsem navrhoval znak obci Besednice. Je to obec, na jejímž katastru je hora Kohout. Proto je ve znaku kopec a na něm kohout,“ uvedl Daněk.
Obec, která má zájem o udělení dekretu na vlajku nebo znak, pošle žádost s návrhem sněmovnímu podvýboru pro heraldiku a vexilologii. Podvýbor složený z poslanců poté osloví heraldiky a odborníky na vlajky, vexilology, ti návrh prostudují a vytvoří popisy k návrhům. Podvýbor osloví žádající obec, zda s návrhem souhlasí. Výsledkem je pak ceremoniál.
GALERIE
Jesenice povýšena na město