Historii řeznického řemesla na Valašsku mapuje nové Muzeum řeznictví v části Valašského Meziříčí Krásno nad Bečvou. Sdružení pro zachování tradic řeznického řemesla do něho soustředilo desítky nástrojů a strojů, které řezníci používali od poloviny 19. století. K cenným exponátům patří zrekonstruované a funkční stroje na zpracování masa z meziválečného období.
Po stopách valašských řezníků do muzea Krásna
Zakladatelem muzea je Karel Pilčík, který pochází ze starého řeznického rodu a ke svému řemeslu se hrdě hlásí. „Jsem pokračovatel tradice našeho rodu čtvrtého pokolení. První řezník z naší rodiny se vyučil roku 1855. Syn a dcera také pracují v oboru,“ uvedl Karel Pilčík, který je majitelem firmy Masný průmysl Krásno a zakladatelem Sdružení pro zachování tradic řeznického řemesla.
Zakladatel vychází z rodinné tradice
Před asi osmi lety začal usilovat o to, aby zděděné znalosti, rukodělné nástroje i stroje, které používali jeho předkové, soustředil do muzea. Po několika neúspěšných pokusech dostal dotaci z Regionálního operačního programu a k rodinným památkám přibyly desítky dalších exponátů, které získal i od tamních obyvatel.
Vesnická zabíjačka
Jen originálních strojů, které jsou precizně zrenovované a poháněné transmisí či elektromotorem, je v muzeu asi třicet. Patří k nim kutry, řezadla, narážečky nebo třeba prátovka. „V minulosti, když se porazil hovězí kus, se maso ještě za tepla namlelo a spojilo se stejným dílem vody. Říkalo se tomu prátování. Voda ve spojení s teplým masem působila jako lepidlo. Pak se to nechalo uzrát a dělaly se z toho uzeniny,“ vysvětloval Pilčík.
Rozmach zpracování masa přinesli Valaši
Součástí muzea je stylizovaný řeznický krámek s dílnou na zpracování masa. Exponáty doplňují historické dokumenty a fotografie. Současnost řeznického oboru zastupuje mimo jiné filmová projekce. „Chci ukázat nejen historii, ale také to, kam se řeznické řemeslo posunulo za 25 let. Kvalitou se totiž diametrálně liší od doby, kdy patřilo pod správu socialistického hospodářství,“ uvedl. Řemeslo je podle něho na vzestupu, protože stále více lidí chce kvalitní a bezpečné produkty bez chemie.
Na Valašsku sahá tradice výroby masa a masných výrobků hluboko do minulosti. Velký rozmach nastal na přelomu 15. a 16. století, kdy na východní Moravu začali přicházet Valaši a naučili původní obyvatele pastevectví, chovu dobytka a také zpracování masa. První doklad o provozování řeznické činnosti v oblasti pochází ze 17. století.
GALERIE
Muzeum řeznictví ve Valašském Meziříčí
Muzeum v Krásnu chce návštěvníky oslovit mimo jiné možností exkurzí s ochutnávkou masných a uzených specialit i valašského piva. V sále muzea budou také výstavy, koncerty a besedy. U příležitosti otevření se do Krásna sjeli zástupci řeznického cechu z celé republiky. Další velké muzeum specializované na řeznickou tématiku je v Náměšti nad Oslavou na Vysočině.