V Hamru na Jezeře odstřelili komín, poslední pozůstatek těžby uranu

Z Hamru na Jezeře zmizel poslední viditelný symbol po hlubinné těžbě uranu v Podještědí. K odstřelu 89 metrů vysokého komína kotelny bylo potřeba pět kilogramů trhaviny a 120 rozbušek. K zemi se sesunulo 500 tun železobetonové suti.

Pro střelmistra Petra Roda byl nejhorší okamžik, když se sice ozvala rána, ale komín o průměru 2,6 metru ještě asi pět vteřin stál. „Jsou to nedobré pocity. Už jsem zažil, když se to nepovedlo,“ uvedl muž, který se odstřelům věnuje 54 let.

Těžba v dole Hamr I začala roku 1965, první uran se tam podařilo vydolovat v roce 1971. Celkem se vytěžilo 9,6 milionu tun rudniny, z níž se podařilo získat 10 680 tun uranu. „Když to přepočítáme na spotřebu dvou našich jaderných elektráren, žily by z toho 12 až 13 let," uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.

Uran se v Podještědí těžil do roku 1993

Sanace bývalého dolu začala už v roce 1995, dva roky po jeho uzavření. Likvidace podzemní části dolu skončila v roce 2002 zasypáním jam. Povrchové stavby se odstraňují od minulého září.

Komín byl poslední z 97 stavebních objektů důlního areálu, které bylo třeba zlikvidovat. Na odstranění všech staveb bylo potřeba skoro 620 milionů korun.

Odstřel komína v Hamru na Jezeře
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Doly v Podještědí zaměstnávaly až 6900 lidí, těžbu by měl připomínat památník. Rychtařík předpokládá, že se ho podaří dokončit v příštím roce. Jeho součástí bude i kolo - lanovnice z těžní věže.

Uran znamenal konec Riviéry severu

Místní jsou rádi, že těžba skončila. Nepříznivě ovlivnila hlavně turistický ruch, i proto odstřel komína uvítali. „Je to téměř definitivní tečka za nepříliš slavným obdobím naší obce, která byla vždy vyhledávanou turistickou a rekreační destinací s hrdým přízviskem Riviéra severu. S nástupem těžby uranu došlo téměř k likvidaci tohoto poslání a naše obec se potácela na pokraji své existence vůbec," řekl starosta Hamru Milan Dvořák. Mezi turisty začíná být Hamr opět oblíbený, každoročně jich přibývá.

Další tři roky bude Diamo areál bývalého dolu monitorovat. Pokud nebudou koncentrace znečišťujících látek růst, začne území rekultivovat. Částečně důl zalesní, část je určena pro zástavbu. Vzniknout by tam mohla zázemí pro turisty.

Likvidace následků chemické těžby uranu potrvá do roku 2037

Pro Diamo tím ale sanace území v Podještědí nekončí. Při dolování uranu se totiž nepoužívala jen hlubinná těžba, ale i chemická. Škody po ní jsou obrovské. Chemickou těžbou poblíž Stráže pod Ralskem bylo kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Odhaduje se, že vyčištění území potrvá až do roku 2037 a bude na to potřeba 50 miliard korun.

Nyní se také likviduje chemická úpravna ve Stráži pod Ralskem, kde se zpracovával vytěžený uran. Práce by měly skončit do konce roku. Jde o projekt za 580 milionů, který je také podpořen evropskou dotací.