Bečov si připomíná 30 let od znovuobjevení relikviáře svatého Maura

Karlovarský kraj nabízí turistům jednu z nejcennějších českých památek - relikviář svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Jde o prvotřídní zlatnické dílo ze 13. století. Letos je to navíc třicet let, kdy byl relikviář znovu objeven.

Relikviář svatého Maura je podle historiků, spolu s korunovačními klenoty, nejcennější zlatnická památka v České republice. Na zámku v Bečově nad Teplou je vystavený od roku 2002. Každý rok si ho prohlédne přes padesát tisíc lidí.

Podle průvodkyně Elišky Míkové pociťují návštěvníci u relikviáře úžas i dojetí. „Když od něj odcházejí, jsou klidní a vyrovnaní a myslím, že právě to je kouzlo relikviáře svatého Maura,“ konstatovala.

Schránka pochází ze 13. století

Základem románské památky je dřevěná truhla, ručně zdobená zlaceným stříbrem a mědí a posázená dvěma sty drahých kamenů. Její hodnota se nedá vyčíslit. Kastelán Bečova Tomáš Wizovský nicméně připomíná, že pro pojišťovací účely byla stanovena hodnota na půl miliardy korun.

  • Základem románské památky je dřevěná truhla, ručně zdobená zlaceným stříbrem a mědí a posázená dvěma sty drahých kamenů. Její hodnota se nedá vyčíslit. Kastelán Bečova Tomáš Wizovský nicméně připomíná, že pro pojišťovací účely byla stanovena hodnota na půl miliardy korun.
  • Nejvzácnější je na relikviáři plastická výzdoba – románský umělec vytvaroval dvanáct apoštolů ze stříbrného plechu, který je tenký jen 0,3 milimetru.
  • Relikviář sv. Maura se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nachází kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 na 42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým, ořechovým. Dekorace relikviáře tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.

Původní schránku nechali vyrobit mniši na území dnešní Belgie ve 13. století. Sloužila k uložení ostatků svatých, hlavně svatého Maura. Ten podle dobových pramenů zemřel mučednickou smrtí 22. srpna. Nikdo ale neví, ve kterém to bylo roce. Převor kláštera v Teplé
Ján Augustin Kováčik ale upřesňuje, že svatý Maur žil pravděpodobně ve 3. století.

Po 2. světové válce byl relikviář 40 let ukrytý pod podlahou

Po druhé světové válce vzácný klenot schovali v Bečově poslední šlechtičtí majitelé hradu. Znovuobjevení relikviáře provází poutavý příběh. Stojí za ním americký obchodník Danny Douglas. V roce 1984 ho syn původního majitele seznámil s tím, kam rodina poklad ukryla. S Douglesem se dohodli na jeho vykoupení od československých úřadů, které o něm neměly tušení.

Vyjednávání se ale účastnili i kriminalisté. Měli zjistit, o co jde - dřív, než do té doby neznámý předmět stát vydá. Skupinu policistů vedl František Maryška. Ten se bohužel 30. výročí objevení nedočkal. Zemřel náhle na konci loňského roku.

Hrad a zámek v Bečově nad Teplou
Zdroj: Rychetský Jan/ČTK

František Maryška v listopadu 2010 na místě nálezu vzpomínal, že úkol byl zpočátku úplně beznadějný. „Měli jsme najít něco - a nevěděli jsme vůbec co a kde."

Na stopu nakonec policii přivedl sám Danny Douglas, když chtěl smlouvu o vydání podepsat v Karlových Varech. Relikviář pak našli pod podlahou hradní kaple v poledne 5. listopadu 1985.

11 let restaurování relikviáře

Relikviář po vyzvednutí chátral v trezoru národní banky. Pak ho čekaly restaurátorské práce, které i s přípravami trvaly jedenáct let. Z Bečova se památka už dvakrát převážela na výstavu na Pražský hrad. Transport pokaždé provázela mimořádně přísná bezpečnostní opatření.

  • Relikviář svatého Maura byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Jak říká kastelán Tomáš Wizovský, po dvou úspěšných výstavách v Praze se už žádná další expozice mimo areál Bečova neplánuje. Přesto relikviář ještě jedno stěhování čeká. Za dva roky ho přenesou ze zámku do Pluhovských domů vedle hradu. V tamní trezorové místnosti bude vystaven už natrvalo.

Relikviář svatého Maura (zdroj: ČT24)