Lesy České vymýtily z části vrcholových partií jeseníků borovici kleč. Tato kosodřevina, kterou tam lesníci uměle vysadili na přelomu 19. a 20. století, podle přírodovědců vytlačuje původní vzácné rostliny a živočichy. Na dvou vytipovaných místech chráněného území už lesníci vysekali 290 tun dřeva. Zda to přispěje k návratu původní vegetace, by měli vyhodnotit po pěti letech vědci z Mendlovy univerzity v Brně a další odborníci.
Lesy odtěžily část kleče z Jeseníků. Prostor dostává původní vegetace
Borovice kleč v Jeseníkách zdomácněla, nyní roste na 140 hektarech a zabírá 13 procent území nad hranicí lesa. Podle ochránců přírody je mnoho míst, kde je nutné kosodřevinu v zájmu ochrany vzácných druhů úplně vymýtit - například na Vysoké holi nebo u Tabulových skal pod Pradědem.
Lesníci však nechtějí rozsáhlé kácení připustit kvůli obavám z půdní eroze a lavin. To byl také důvod, proč zhruba před sto třiceti lety začali na vrcholcích, kde byly dříve horské louky, kleče ve velkém vysazovat. A podle nich splnily účel. „Kleči se ve vrcholových partiích Jeseníků daří opravdu velice dobře,“ konstatoval Jiří Tomášek z Lesů České republiky.
Lesníci versus ochránci přírody
Jenže podle přírodovědců právě laviny i eroze některým chráněným druhům svědčí. Narušují náletové porosty a zajišťují tak dostatek místa pro vzácné rostliny. Kleče také způsobují, že se na vrcholcích drží více sněhu a snižuje se působení mrazu a větru, které ale potřebuje třeba jestřábník alpský. „Kosodřevina vytěsňuje druhy živočichů a rostlin, které musíme chránit,“ je přesvědčen Jindřich Chlapek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
GALERIE
Mýcení kleče v Jeseníkách
Vyzkoušet, jak bude příroda reagovat, umožnil pilotní projekt Lesů České republiky, na který státní podnik získal tři miliony korun a svěřil jej týmu z Mendlovy univerzity v Brně. Jeho vyhodnocení po pěti letech by mělo ukázat, jak s klečí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku dál naložit. Kácení probíhalo na asi dvou hektarech území v oblasti vrcholů Šerák a Keprník a v současné době se ještě těží pod Petrovými kameny.
Vyhodnocení zásahu za pět let
„Můžeme předpokládat, že se bude regenerovat původní vegetace ve své struktuře a druhovém složení,“ řekl Chlapek. Podle koordinátorky projektu Hany Komárkové z Lesů České republiky se bude chování přírody sledovat na monitorovacích bodech a průběžně vyhodnocovat. „Zatím se na ploše, kde jsme kleč zredukovali, zvýšila vitalita brusnice a borůvky,“ uvedla Komárková.
- Na rozdíl od třeba alpských hřebenů není borovice kleč v Jeseníkách původní dřevinou. V letech 1887 až 1928 tam vysázeli tisíce sazenic lesníci s cílem zvýšit horní hranici lesa. Předtím byly na vrcholcích, zhruba od hranice 1300 metrů nad mořem, horské louky, pásly se tam krávy a ovce. Lesníci výsadbu zdůvodňovali tím, že kosodřevina pomůže regulovat odtok vody, ochrání vrcholky před půdní erozí a sníží nebezpečí lavin. Dodnes tvrdí, že to splnilo účel.
- Na redukci kleče apelují ochránci přírody. Tvrdí, že vytlačila původní rostlinné a živočišné druhy a zvláště v nejcennějších lokalitách v okolí Pradědu je nežádoucí. Už v devadesátých letech prosadili kácení kleče ve Velkém kotli a díky tomu se tam vegetace výrazně obměnila. Podobné zásahy probíhají v Krkonoších.
- Jesenické vrcholy jsou unikátní například výskytem motýla okáče horského nebo květiny hořce tečkovaného, které nejsou k vidění nikde jinde.