Na vodní nádrži Želivka, v mapách většinou označované jako vodní nádrž Švihov, je největší úpravna vody v zemi. Želivka je hlavním dodavatelem pitné vody pro Prahu - ročně z ní do metropole přiteče 75 milionů m3 vody. Od hlavního města je přitom Želivka vzdálená 70 kilometrů. Než se ale do Prahy voda dostane, musí projít testy a chemickým ošetřením. Vodohospodáři přitom nespoléhají jen na nejmodernější technologie, ale i na pstruhy duhové, kteří čistotu vody pro Prahu hlídají.
Pstruzi z Želivky hlídají, aby v Praze tekla čistá voda
Pražané brali vodu odpradávna z Vltavy, ale také z lokálních zdrojů, například ze studní. S rozvojem průmyslu a výstavbou nových čtvrtí koncem 19. století ale bylo nutné hledat další zdroje. První velká úpravna vody vznikla v Káraném - dodávat začala v roce 1914. Voda z Káraného byla kvalitní, což se projevilo na zdraví obyvatel - podstatně se snížilo například onemocnění tyfem.
Dodávky vody z Káraného ale brzy přestaly stačit, proto se začalo se stavbou vodárny v Podolí. Ta funguje od poloviny 20. let 20. století. V roce 1968 se sice kapacita Káraného téměř zdvojnásobila, ale přesto potřebám Prahy už nedostačovala.
Obsáhlou reportáž o historii dodávek vody pro Prahu a vodní nádrži Želivka zpracoval v roce 2010 pro pořad Z metropole Luděk Jíra.
Když se v 50. a 60. letech 20. století hledaly pro Prahu další zdroje vody, zvítězila Želivka. Voda z dalších potenciálních míst totiž nebyla dostatečně kvalitní. „Voda v horním toku řeky Želivky umožňuje poměrně nenáročnou úpravu a je kvalitní,“ konstatoval Vladislav Černý, generální ředitel Želivské provozní.
Vodní nádrž Želivka
Než se voda z nádrže Švihov začne chemicky ošetřovat, její kvalita se otestuje na pstruzích duhových. Tyto ryby jsou totiž velice citlivé na jakoukoli toxicitu, která by se mohla ve vodě objevit. Jejich chování v akváriu sleduje dispečink. Jednou za rok se pak ve spolupráci s Výzkumným ústavem rybářským taky zkoumá svalovina vybraných ryb - rozbor stanoví, co se za rok do jejich svaloviny uložilo, v jaké kondici pstruzi byli.
Pak už nastupuje chemie. Vodní nečistoty zachycují s pomocí síranu hlinitého pískové filtry. Jejich životnost je poměrně krátká, musí se vyprat proudem vzduchu a vody. Proces úpravy vody tím ale nekončí. Dalším místem v řetězci je směšování vody s ozonem. „Ozon pomáhá likvidovat viry a bakterie a navíc vylepšuje i chuťové vlastnosti vody,“ popsal Josef Parkán, provozní ředitel Želivské provozní. Voda se pak ještě ošetřuje chlorem.
Ze Želivky vede 52 kilometrů dlouhá podzemní štola, která vodu přivádí do vodojemu ve Vestci. Odtamtud teče do pražské vodovodní sítě. Současně ale Želivka zásobuje vodou i další města a obce Středočeského kraje a Kraje Vysočina.
GALERIE
Z úpravny vody Želivka
Želivka funguje jako vyrovnávací zdroj pro Prahu - vyrovnává nerovnoměrnou spotřebu na území města jak v průběhu dne nebo týdne, tak i v delším horizonut. Oproti ní je Káraný stabilní zdroj, který poskytuje stabilní průtok vody. Podle zkušeností vodohospodářů bývá například o prázdninách spotřeba vody nejnižší, naopak třeba o Vánocích bývá spotřeba vysoká.
- Úpravna vody na Želivce vyrobí denně zhruba 250 až 300 tisíc kubických metrů vody.
- Voda z Želivky je měkká, protože vzniká splachem povrchových vod do vodárenské nádrže, takže není nasycena mineráliemi.
- Zhruba od poloviny února musí na Želivce úpravu vody vždy zintenzivnit kvůli jejímu biologickému „oživení“, tedy kvůli vyššímu výskytu mikroorganismů v jezeře. Tento stav obvykle trvá do konce května.
GALERIE
zdroj: ČT24
Kvalitu vody kontroluje jak laboratoř v Želivce, tak pražští hygienici. Úpravna vody zásobuje hlavní město pitnou vodou od roku 1972. V plánu už je její modernizace - měla by být doplněna o další technologický stupeň pro úpravu vody.
Jak se upravuje voda z Želivky (zdroj: ČT24)