Hradec Králové - Na začátku byli nadšení radioamatéři, kteří 5. května 1945 do éteru odvysílali první zprávy o německé armádě. Po průkopnických začátcích následovalo stálé vysílání pro desítky tisíc posluchačů. Český rozhlas si připomíná 70. výročí zahájení vysílání ve východních Čechách.
Víc „šavlí“, kvalitnější zvuk - to už v hradeckém rozhlasu neplatí
První vysílání rozhlasu z Hradce Králové je spojeno se jmény nadšených radioamatérů Josefa Čupra a ing. Augustina Ševčíka. 5. května 1945 odvysílali první zprávy, ve kterých informovali o pohybu německých ustupujících vojsk. Nabádali také občany ke klidu a pořádku.
Královéhradecký vysílač, v jehož čele stanul Josef Čupr, se ozýval na střední vlně 238 metrů od 7 do 23 hodin. O programové koncepci tenkrát nemohla být ani řeč. Jediným cílem bylo sloužit potřebám osvobozeného Československa - pro nejrůznější výzvy, oznámení a provolání, pro repatrianty a vězně vracející se z koncentračních táborů.
Vysílání této stanice skončilo 19. srpna 1945. O den později vydalo ministerstvo pošt povolení k provozu Východočeského vysílače, který měl přinášet program z královéhradeckého i pardubického regionu. Slavnostní zahájení provozu Východočeského vysílače bylo 26. srpna roku 1945 v královéhradeckém kině Sokol.
Fuchsova vila na archivním snímku
Patronát nad vysílačem převzalo Sdružení měst českého severovýchodu. O financování se staraly národní výbory. Tou dobou se rozhlas přestěhoval do Fuchsovy vily ve Vrchlického ulici v Hradci Králové, ve které byl umístěn i vysílač. Začlenění do Československého rozhlasu se východočeské regionální vysílání dočkalo až po mnoha peripetiích, v listopadu roku 1950.
I přesto, že vysílání z Fuchsovy vily bylo již tenkrát považováno za řešení provizorní, přežilo toto „provizorium“ 54 let a Fuchsova vila se stala jedním ze symbolů hradeckého rozhlasu.
V roce 1968 Sověty vila zmátla, sídlo rozhlasu si představovali jinak
Na studio ve Fuchsově vile vzpomíná i hudebník a glosátor Václav Souček. Bylo to podle něj neobyčejně půvabné prostředí. Připomněl srpen 1968, kdy Sověti nemohli sídlo rozhlasu v Hradci Králové dlouho najít. Nezdálo se jim totiž, že by v takové vile mohlo sídlit rozhlasové studio.
V roce 1999 rozhlas vyměnil Fuschovu vilu za opravenou budovu v hradecké Havlíčkově ulici. Studia jsou vybavená špičkovou technologií. Ta ale přišla až v posledních letech - rozhlasová práce byla celá desetiletí spojena hlavně s magnetofonovými pásky.
Ještě před 10 lety spočíval například střih rozhlasové reportáže v tom, že autor byl třeba i omotán hromadou pásů a zoufale hledal jediné slovo. Zdena Kabourková, editorka vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové, sice už dnes při práci samozřejmě využívá počítače, ale přiznala, že ještě stále má v práci ve skříňce několik magnetofonových pásků schovaných.
GALERIE
Fotogalerie
Vývoj rozhlasové technologie během posledních 35 let přiblížil i Pavel Kudrna, ředitel Českého rozhlasu Hradec Králové a Českého rozhlasu Pardubice. Vzpomíná, že začínal u rozhlasových pásů, ale zažil ještě i šelakové a klasické gramofonové desky. Připomněl záznamové kazety formátu DAT, které byly v jisté době považovné za to nejmodernější, co bylo k dispozici.
Pavel Kudrna také připomněl, že na začátku rozhlasové práce býval kromě mikrofonu velký reportážní magnetofon, který se jmenoval Nagra. Vážil několik kilogramů a pro jeho obsluhu byl potřeba samostatný pracovník, technik. Stříhalo se tak, že se magnetofonový pásek skutečně fyzicky rozstříhal a lepil se pomocí lepicí pásky. Zvuk se posléze musel přepsat na nesestříhaný magnetofonový pás. A výsledek se pak musel fyzicky donést do vysílání. „Dneska vše natočíte na přístroj velikosti mobilního telefonu, v notebooku si to střihnete a z notebooku to obratem pošlete přímo do vysílání,“ popsal Pavel Kudrna.
Ředitel obou východočeských studií připomněl, že v jejich regionech dnes poměrně často rozhlas k přenosům využívá i satelitního vozu. Dodal také, že v rozhlasovém studiu už dnes nejsou velké zvukové stoly se spoustou regulačních prvků. Jak Pavel Kudrna s úsměvem dodává, dřív si člověk myslel, že „čím víc různých točítek, vypínačů, páček, tím lepší.“ Dnes má zvukový stůl ve studiu třeba jen 4 takzvané „šavle“, tedy regulátory úrovně zvuku, a přitom zvládne víc „kouzel“ než všechna dřívější rozhlasová technika dohromady.
GALERIE
Archivní snímek z Československého rozhlasu Hradec Králové zdroj: ČT24
Rozhlas nabízí perly ze svého archivu
Výročí rozhlasu si posluchači připomínají v místní radiokavárně a hlavně v samotném vysílání. Rozhlas sáhnul do archivu a nabízí to nejlepší, co se ve východních Čechách za 70 let urodilo. „Každý den nějaká perla. Jednou je to zajímavý host, zajímavý příspěvek, reportáž. Jindy písnička, která právě tady na půdě rozhlasu vznikla,“ řekl Pavel Kudrna.
Rozhlas nabízí i výstavu fotografií souvisejících s rozhlasovou tvorbou. Jednak z rozhlasových nahrávek, ale také třeba snímky ilustrující některé současné pořady. Například magazín Pochoutky nebo pořady Česko, země neznámá a Pohlednice. Autorkou některých vystavených fotografií je redaktorka rozhlasu Jiřina Mužíková. Ta v poslední době totiž pracuje nejen s mikfonem a zvukem, ale také fotí na webovou stránku rozhlasu. Výstavu doplňují i dobové fotografie z historie hradeckého rozhlasového studia.
Den otevřených dveří i koncert na Masarykově náměstí
Na sobotu 16. května rozhlas připravil den otevřených dveří. Megakoncert na Masarykově náměstí bude patřit známým kapelám a zpěvákům. Vystoupí například rozhlasový Big band Gustava Broma za řízení Vlada Valoviče, BROLN, Eva Pilarová, Petra Janů a Ondřej Ruml. Zahraje i legendární hradecká Lokálka.
Výročí Českého rozhlasu Hradec Králové (zdroj: ČT24)