Nový dokument ČT se snaží o objektivní pohled na Vlasovce

Česká televize uvede premiéru hodinového dokumentu Vlasovci, který pojednává o jedné z nejkontroverznějších kapitol 2. světové války. Původně Stalinův vojevůdce Andrej Andrejevič Vlasov upadl roku 1942 do německého zajetí a rozhodl se pro kolaboraci. Založil protibolševickou Ruskou osvobozeneckou armádu a přidal se k nacistům. Na konci války ale Vlasovci podpořili Pražské povstání. Dokument vysílá ČT2 8. května od 20 hodin.

Dokument vyrobený v ostravském studiu České televize pod vedením režiséra Aleše Koudely a scénáristy Martina Pekárka se odvíjí od roku 1944. Vlasov se účastní v Praze konference, jejímž cílem bylo založení Komitétu pro osvobození národů Ruska a odstranění Stalina.

Dramaturg: Hnutí Vlasovců bylo daleko složitější, než se dosud předkládalo

S Hitlerovým svolením vznikne Ruská osvobozenecká armáda. Dokument přináší nový pohled na kontroverzní postavu generála, který se stal nepřítelem sovětského Ruska. „Do dnešního dne byl předkládaný pohled na Vlasovce velice zjednodušený. Celé toto hnutí bylo daleko složitější a také závěrečné hodnocení nemůže být jednoznačné,“ zdůraznil dramaturg Martin Pekárek.

Autoři vyzpovídali české, německé a ruské historiky, ale také pamětníky. Ti v hojném počtu zareagovali na výzvu České televize, aby se svěřili se svými zážitky a názory na Vlasovce. „Překvapilo nás velké množství lidí, kteří o tom chtěli mluvit. Často už do telefonu vyprávěli neuvěřitelné příběhy,“ uvedl Pekárek.

Někteří historikové vnímají Vlasovce jako ty, kteří chtěli svrhnout tyrana

Film je plný autentických materiálů, které se zatím na obrazovce neobjevily. Autoři citují například zápisy z obecních kronik měst a obcí, přes které Vlasovci utíkali k Američanům, kteří byli nakonec jejich jediná šance. Zveřejňují záběry ze 7. května 1945, kdy Ruská osvobozenecká armáda přispěla na pomoc Pražskému povstání. „Můj tatínek zdůrazňoval, že přínos Vlasovců byl tehdy veliký a mrzelo ho, že o tom nesmí nikde mluvit,“ uvedl jeden z respondentů.

Těžiště dokumentu je právě v líčení posledních dnů Vlasovovy armády, které se odehrály na našem území. Cílem je objektivní zhodnocení podílu Vlasovců na válečných událostech a záchraně Prahy. Sám Vlasov účast na povstání odmítal. Byla to především aktivita generálmajora Sergeje Kuzmiče Buňačenka, který už nechtěl poslouchat rozkazy poražené německé armády. Vlasov se dostal do amerického zajetí. Nabízenou možnost útěku nevyužil. Z tábora si ho odvedla ruská hlídka. V srpnu 1946 byl popraven oběšením.

Podle Pekárka se na Vlasovce začínají dívat jinak i ruští historikové. „Začínají o Vlasovcích mluvit jako o lidech, kteří chtěli svrhnout tyrana. Tito historici ale mají kvůli takovým názorům v současném Rusku problémy,“ řekl Pekárek.

ČT uvede premiéru dokumentu Vlasovci (zdroj: ČT24)