Žatec - Odběratelé ve světě chtějí více voňavého chmele. Návrat k aromatickým odrůdám se tak projevil i u pěstitelů v ČR. Chmelaři letos rozšířili plochy, kde se pěstují, o 150 hektarů. Na 80 procentech vysadili odrůdu žatecký poloraný červeňák. Zbytek plochy je pro ostatní odrůdy včetně novinky - žateckého Kazbeku.
Čeští chmelaři se vracejí k aromatickým odrůdám
Z žateckého Kazbeku vaří letos sládci pivo poprvé. Je mezi nimi i sládek žateckého minipivovaru František Procházka. Ten ho zatím testuje a čeká, jaký ohlas bude mít. Kazbek podle něj dokáže zvýraznit hořkost piva. Jinak ale používá i další druhy chmele - chmel s názvem sládek, žatecký poloraný červeňák a premiant. Do piv, která vyrábí, tyto odrůdy různě kombinuje.
Konkrétně žatecký Kazbek vyvíjeli a testovali pracovníci Chmelařského institutu 15 let. Chmelař Pavel Kozlovský si myslí, že Kazbek by se mohl stát hitem. Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR, u odrůdy Kazbek oceňuje příjemnou hořkost a specifickou citronovou vůni v pivu.
GALERIE
Fotogalerie
Dát jméno nové odrůdě chmele přitom podle Michala Kovaříka trvá 15 let. Musí projít řadou zkoušek - zjišťuje se výnos, do jaké výšky dorůstá a jestli není náchylná třeba k plísni (peronospora chmelová - Pseudoperonospora humuli).
Chmel s vůní citronu teď začíná růst na chmelnicích u Stekníku. Prostor tu ale dostal i český bio chmel. Ten chtějí hlavně skandinávské země a Německo. Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Michala Kovaříka je u nás asi 10 hektarů bio chmele na Žatecku a na Moravě. Při jeho pěstování je zakázané používat pesticidy, k hnojení se používají většinou přírodní přípravky na bázi řas.
Růst plochy chmelnic v ČR
- 2014 – 4460 ha
- 2015 – 4610 ha
Výsadba aromatických odrůd v ČR v roce 2015
- Žatecký poloraný červeňák – 4000 ha
- Kazbek – 17 ha
Zdroj: Svaz pěstitelů chmele
Na chmelnicích teď pracují brigádníci z ČR i ze Slovenska
Na chmelnicích se právě v tomto období intenzivně pracuje - drátkuje se a zavádí. Chmelař Pavel Kozlovský například uvedl, že momentálně u nich ve Stekníku pracuje asi 100 brigádníků, jsou z Čech, Moravy i ze Slovenska. Některé zaměstnávají přímo, jiným zprostředkovává práce agentura. Podle zkušeností Pavla Kozlovského je přitom složité sehnat kvalitní brigádníky, kteří umějí podle instrukcí chmel správně zavádět. „Na zapichování tady teď máme českou školu, je to 50 lidí z průmyslovky v Ústí nad Labem,“ uvedl Pavel Kozlovský.
GALERIE
zdroj: ČT24
Chmel se bude sklízet na konci léta. Už teď je ale žatecká úroda rozebraná. Český chmel chtějí tradičně v Rusku, Německu, Japonsku a Číně. Letos ale poprvé také v zemích, jako je Zimbabwe, Angola nebo Turkmenistán. V loňském roce se vyvezlo něco přes 4000 tun chmele do zemí jako Japonsko, Čína, Německo a Rusko.
Na pomoc chmelařům z Rakovnicka přijeli studenti až z východního Slovenska
Práce na chmelnicích jsou v plném proudu i na Rakovnicku. Čeština tam ale moc slyšet není. Například do Heřmanova přijelo drátkovat a zavádět chmel 40 studentů až z východního Slovenska, konkrétně ze Spojené školy v Novákách. České školy nemají o podobnou praxi zájem už několik let.
Na jarní sezonní práce potřebují na Rakovnicku zhruba 1000 brigádníků. Proti letům, kdy byla chmelová brigáda pro české studenty povinná, jde jen o minimální počet pracovníků. Českým studentům se na chmelnice nechce, protože je podle nich tato práce náročná a špatně placená. Chmelaři to ale odmítají - brigádník si prý může vydělat 5 000 korun, někdy i víc, v závislosti na množství odvedené práce. Jarní chmelová brigáda trvá zpravidla týden. Pak se studenti vystřídají.
GALERIE
videogallery_528529