Lipník nad Bečvou - Jen tři roky stará cyklostezka mezi Lipníkem a Osekem nad Bečvou je zničená. Trhá se tam břeh, asfalt na cestě je popraskaný, obrubníky vyvrácené. Mohou za to přísně chránění bobři evropští, kteří si hloubí v březích Bečvy nory. Lipnický úřad odhaduje škody na statisíce korun.
Cyklostezka u Lipníku nad Bečvou se bortí. Hlodají tam bobři
Bobři si postavili nory nad splavem v Oseku nad Bečvou, kam vede cyklostezka z Lipníku. Na asi stometrovém úseku komunikace se začíná trhat břeh. „Vznikla tam velká kaverna. Pokud se zatopí vodou, hrozí odtržení celého břehu a sesuv půdy,“ uvedla mluvčí Lipníku nad Bečvou Blanka Prudilová.
Bobr evropský je v Česku i ve světě zvlášť chráněné zvíře, které svou činností vytváří podmínky pro mnoho dalších zvířat. V 19. století byl téměř vyhuben. Teď je v některých oblastech až přemnožený. Povodí Moravy, vedení města Lipníku nad Bečvou a ochránci přírody hledají způsob, jak cyklostezku zabezpečit a zároveň nepoškodit biotop hlodavce. „Bude to problematické. Zřejmě bude nutné opevnit nejrizikovější úseky, kde je stezka nejblíže řece,“ uvedl Jiří Šafař z Agentury ochrany přírody a krajiny.
GALERIE
Jedna z bobřích hrází na Šumpersku
Podle vedoucího provozu Povodí Moravy Přerov Davida Čížka by se mohla velká bobří dutina v břehu zasypat a poté vybudovat kamenné stabilizační opevnění. Vodohospodáři řešili škody způsobené bobry na Přerovsku naposledy před rokem. Hlodavci si postavili hráz, která ohrožovala stabilitu dálnice u Hranic. Před třemi roky způsobili problémy v Šumperku. Na tamním potoce si postavili velkou hráz, kvůli které zaplavila voda továrnu v tamním průmyslové zóně. O rok později hrozilo ze stejného důvodu zatopení šumperské čistírny odpadních vod.
Milionové škody bobři působí v Lednicko-valtickém areálu na jižní Moravě, kde narušují břehy řeky Dyje a ničí vzácné dřeviny. V minulosti poškodili například Baťův kanál u Veselí nad Moravou, kdy se kvůli jejich činnosti propadla ochranná hráz.
Bobr evropský
Bobr je až metr velký hlodavec s hustou srstí a plochým ocasem. Po jihoamerické kapybaře je největší na světě. Je dokonale přizpůsoben pro život ve vodě. Buduje si soustavy kanálů a hrází, pro které kácí stromy. Poradí si i s kmeny o průměru 70 centimetrů. Živí se bylinami, větvičkami stromů a lýkem. V Česku, kde byl v 19. století vyhubený, je přísně chráněný. Vyskytuje se v povodí Labe, Moravy, Odry, Dyje nebo na přítocích Ohře, objevil se i na Vltavě. V roce 2008 jich bylo asi 1000 kusů, od té doby díky legislativní ochraně a absenci přirozeného nepřítele počty těchto savců narůstají. Samice rodí dvě až pět mláďat.
Bobři ničí cyklostezku v Lipníku nad Bečvou (zdroj: ČT24)