Starosta Hajan se pustil do stavebnictví, výsledkem jsou dluhy

Hajany, Brno – Nikdy předtím nic nepostavili a zkušení subdodavatelé, kteří měli ručit za kvalitu práce, na stavbě nikdy nebyli. Přesto firma STEL STAV získala před dvěma lety veřejnou zakázku od Masarykova onkologického ústavu v Brně za 30 milionů korun. Slíbené vzdělávací centrum v nemocnici opravdu vzniklo, skuteční subdodavatelé ale tvrdí, že jim STEL STAV dluží miliony za provedené práce. Firma, za kterou stojí kontroverzní exstarosta obce Hajany na Brněnsku Jaroslav Kokrhánek, je nyní v insolvenci, na uvedené adrese nesídlí a majitel tvrdí, že subdodavatelé naopak dluží jemu. Na případ upozornili Reportéři ČT.

Už před pěti lety vysílali Reportéři ČT o starostovi Jaroslavu Kokrhánkovi z jihomoravské vísky s názvem Hajany. Tehdy pod cenou rozprodal obecní pozemky, na které byl navíc vznesen restituční nárok. Za to skončil on i celé zastupitelstvo u soudu, případ se dodnes vleče bez jasného verdiktu.

Tentokrát se Jaroslav Kokrhánek pustil do podnikání. A to s velkým úspěchem. Jeho stavební firma, která do té doby nic nepostavila, získala od prestižního Masarykova onkologického ústavu v Brně veřejnou zakázku za 30 milionů korun. Za evropské peníze mělo vzniknout vzdělávací centrum. „Tady byla původně otevřená terasa, která byla nevyužitá, což nám bylo dlouhodobě líto,“ popisuje v dnes zrekonstruovaných prostorách náměstek pro právní služby a personalistiku Masarykova onkologického ústavu Radek Policar.

Reportéři ČT: Byznys z Hajan (zdroj: ČT24)

Kokrhánkova firma vzdělávací centrum skutečně postavila a nemocnice byla spokojená. Nespokojení jsou ale majitelé firem, které se na rekonstrukci podílely. Podle nich jim Kokrhánek dluží miliony korun. Někteří z nich se obávají mluvit přímo na kameru. „Konkrétně naší firmě dluží více než jeden a půl milionu korun. Těch postižených firem je nějakých devět až deset. Celkem dluh odhaduji kolem osmi až devíti milionů,“ říká stavebník, který si přál zůstat v anonymitě.

Své jméno a tvář ale ukázal třeba Stanislav Kmenta, jednatel společnosti Vertical plus. „Pan Kokrhánek nebere telefony, nepřebírá poštu, doporučená pošta se nám vrací,“ stěžuje si Kmenta, podle kterého jim STEL STAV dluží přes dva miliony korun. Není divu, že pošta dopisy pro STEL STAV vrací – v oficiálním sídle o firmě ani panu Kokrhánkovi nikdo nic neví.

Firma za hubičku

Zajímavé je i to, jak Jaroslav Kokrhánek ke své firmě vůbec přišel. Společnost, která zrovna vyhrála zmíněnou třicetimilionovou zakázky, totiž koupil za pouhých pět tisíc korun od Miroslava Priessnitze. Za Kokrhánkova působení v čele Hajan získala jiná firma přímo spojená s panem Priessnitzem zakázky na vybudování silnic a kanalizace v obci. Cena tendru dosáhla asi 45 milionů.

„Nevím, o co jde. Firmu jsem před cca dvěma lety prodal panu Kokrhánkovi hlavně vzhledem k tomu, že jsem odešel z Brna, a od té doby jsem ho neviděl a neslyšel. Navíc vás neznám, a tím pádem nemohu a nechci s vámi nic řešit, tak bych se od vás nerad nechal do něčeho zaplétat. Buďte tak laskav a už mne neobtěžujte.“

Miroslav Priessnitz v reakci na dotaz Reportérů ČT

Jaroslav Kokrhánek dnes už starostou není, ale stále působí v zastupitelstvu obce. Rozhovor na kameru České televizi nakonec neposkytl a původně domluvenou schůzku zrušil. „Odmítám se podílet na reportáži, která je na zakázku za účelem poškození mé osoby,“ zaslal ve svém prohlášení.

Měli zaručit kvalitu. Ale neví o tom

Jak už bylo řečeno, firma STEL STAV v minulosti zkušenosti se stavebnictvím neměla. Jak tedy mohla získat třicetimilionou zakázku? Podle Masarykova onkologického ústavu jednoduše: zákon totiž umožňuje, aby firma prokázala kvalifikaci svými subdodavateli. Jinak řečeno – stačí, když se zájemce spojí s někým, kdo požadovaná kritéria splňuje, a může se o zakázku ucházet i bez zkušeností.

„Pokud jde o technická kritéria a reference, tak jsme vyžadovali, aby společnost provedla v posledních pěti letech alespoň tři stavby, každou v hodnotě 20 milionů korun,“ upřesnil náměstek Policar. Právě tyto reference STEL STAVu poskytly zavedené firmy Warex a Stavbros. Alespoň to tak v tendru vypadalo. Jak ale zjistili Reportéři ČT, firmy na stavbě nikdy nebyly. „Tuto stavbu neznám. Na každé stavbě jsem se byl osobně podívat a takovouto jsme nerealizovali,“ stojí si za svým majitel firmy Warex Antonín Fryč. Stejná odpověď přišla i ze Stavbrosu. „Někdo nás tam uvedl zcela neoprávněně. Vzal si naši nabídku, použil naše reference a nabídl to takto generálnímu dodavateli. To znamená, že je to normální podvod, jinak to nelze nazvat,“ dodává jednatel Stavbrosu Vladislav Hanslík.

Útok jako nejlepší obrana

Nemocnici sice informace o STEL STAVu překvapily, ale na výsledek tendru si nestěžuje. „Upřímně - z pohledu na výsledek stavby - jsme spokojeni. Pokud v průběhu došlo k nějakému pochybení ze strany dodavatele stavby, tedy že nám deklaroval něco jiného, tak je to jeho problém. Vůči nám bylo splněno, co splněno být mělo,“ komentoval Policar.

Podle ministerstva školství, které na stavbu poslalo evropské dotace, si ale nemocnice nemůže nad osudem zakázky jen tak mýt ruce. „Pokud by nastalo pochybení, které mi v tuto chvíli popisujete, a nebyla by nám tato změna od Masarykova onkologického ústavu nahlášena, tak by to samozřejmě problém byl. Následně bychom případně mohli příjemci vyměřit sankce,“ varovala náměstkyně ministerstva Petra Bartáková, pod kterou řízení operačních programů spadá.

Sám Jaroslav Kokrhánek nakonec přišel s překvapivým vysvětlením situace. Subdodavatelům nedluží, prý je to právě naopak. Firmám poslal faktury, ve kterých jim vyměřil milionová penále za to, že údajně svou práci neodvedli řádně a včas. „Co mám informace, tak tyto protifaktury chodí všem, kteří u něho mají pohledávku,“ říká jeden ze subdodavatelů. O dluzích, které při stavební zakázce vznikly, bude muset nakonec zřejmě rozhodnout až soud.

Tady je Kokrhánkovo

Jaroslav Kokrhánek „proslul“ už během své vlády v obci Hajany na Brněnsku. V roce 2010 Reportéři ČT upozornili, že jako tehdejší starosta rozprodal pod cenou obecní pozemky. Prodávaly se totiž za cenu orné půdy, a to i přesto, že vzápětí zastupitelstvo proměnilo parcely v územním plánu na stavební pozemky. Jejich hodnota tak vzrostla o miliony. V sedmičlenném zastupitelstvu se shoda hledala snadno: po boku starosty Kokrhánka tam seděl i jeho syn, zeť a dcera. Ještě větší problém než změna územního plánu ale bylo, že se pozemky podle zákona vůbec podat nesměly. Byl na ně totiž vznesen restituční nárok. Případem se opakovaně zabývaly soudy. Zastupitelé jsou nyní zproštěni obvinění a případ dál běží – znovu od začátku…