Hustopeče – Mandloňové sady v Hustopečích po roce opět vykvetly a lákají turisty. Tamní sady jsou jedinečné nejen u nás, ale i v celé Střední Evropě. Za minulého režimu zásobovaly svými plody tuzemské Čokoládovny Zora, v 90. letech ale sad zpustl. Před pár lety ho koupilo město Hustopeče, které sad obnovilo jako turistickou atrakci. Příští měsíc se ho radnice chystá rozšířit o nové stromky.
Sady v Hustopečích se oblékly do svatebního. Vykvetly mandloně
Vidět hustopečské mandloně obsypané bílo-růžovými květy mohou turisté jen dva týdny v roce. Proto jich v posledních dnech míří do Hustopečí doslova davy. Unikátní sady do města přivedou nejméně stovku lidí denně. Radnice i proto připravuje pozemek na výsadbu dalších pěti stovek stromů. „Když se podíváte na ty původní mandloně, tak vidíte, že zub času opravdu zapracoval. Bylo potřeba začít s tím něco dělat,“ vysvětlil místostarosta Hustopečí Bořivoj Švásta (SZ).
Hustopečský mandloňový sad v lokalitě Kamenec má rozlohu 1,7 hektaru a roste v něm asi 400 stromů. V sadu na lokalitě Starý vrch roste na ploše asi 2,7 hektaru přibližně 530 mandloní.
Zdroj: hustopece.cz
Mladé stromy zatím kvetou ve sklenících brněnské Mendelovy univerzity. Tamní vědci vypěstovali přesně takové odrůdy, které na jihomoravských kopcích porostou. „Kdybychom vysazovali mandloně z Itálie nebo ze Španělska, tak je velké riziko, že nepřežijí naše jarní mrazíky,“ vysvětlila výzkumnice Věra Holleinová.
GALERIE
videogallery_525344
Mandloně za železnou oponou
Pěstování mandloní sice nebylo na Moravě ničím novým, nikdy dřív ale nebyly pěstovány tak ve velkém, jako právě v Hustopečích po druhé světové válce. Když Evropu protnula železná opona, odstřihla Československo od dovozu mandlí ze západních zemí. V té době byl tuzemský cukrovinkářský průmysl závislý na importu mandlí ze Španělska, Itálie a Řecka. Proto se komunistické vedení rozhodlo, že by se plodina dala pěstovat i u nás.
Hustopeče byly vybrány díky vhodným klimatickým podmínkám, ale i proto, že ve městě zůstalo dost volných pozemků po odsunutých Němcích. Výsadba mandloní se rozšířila na desítky hektarů půdy, vysázeny byly desítky tisíc sazenic. V době největšího rozvoje v 60. letech měly sady rozlohu přes 180 hektarů s 50 tisíci stromy.
Dokud mandloňové sady vlastnila a obhospodařovala společnost Čokoládovny Zora Olomouc, vše fungovalo. Po revoluci se ale obnovila konkurence ze západu, které pěstování mandlí na Brněnsku jen těžko vzdorovalo. Zánik pak znamenal vstup zahraničního investora do olomouckých čokoládoven. Nadnárodní firma už neměla o mandle z tuzemska zájem.
Od devadesátých let se tak o sad nikdo nestaral. V roce 2009 ho koupila radnice v Hustopečích, sehnala peníze na jeho záchranu a už od dalšího roku začala s jeho obnovou. Ze stovek mandloní se stala nová turistická atrakce města. Každý rok se v sadu konají Slavnosti mandloní a vína, místní podnikatelé produkují mandloňovici i cukrovinky s mandlemi. V roce 2012 radnice otevřela novou naučnou stezku a rozhlednu.