Městu Meziměstí v okrese Náchod, které leží na hranicích s Polskem na okraji Broumovského výběžku, přidělává problémy bývalá továrna na výrobu šamotu. Během pár let z ní zbyly doslova ruiny - a k jejich odstranění se nikdo nehlásí. V Meziměstí přitom mají i pozitivní příklad, jak se dá opravit a oživit bývalý průmyslový areál.
Ruina, nebo lákadlo pro turisty? Rozdílné osudy bývalých továren
Při pohledu na chátrající továrnu jeden z obyvatel poznamenal, že objekt měl před časem nově udělanou střechu. Dnes z něj ale zbylo jen torzo. Co šlo zpeněžit, to z továrny někdo někam odvezl nebo to rovnou zmizelo. Původně to přitom byla továrna na výrobu šamotu a později zemědělské sklady. Dnes by ale objekt mohl soužit maximálně jako kulisa pro válečný film.
Obyvatelům Meziměstí je jasné, že se budova bývalé továrny už zachránit nedá. Co by teď přivítali, je její rychlá demolice. Jenže do té se majiteli podle všeho moc nechce. Když úřad bourání povolil, několik týdnů se prý skutečně pracovalo, ovšem pak firma demolice z ničeho nic zastavila a dnes se v areálu nic neděje.
GALERIE
Ruina továrny v Meziměstí
Podle starostky Meziměstí Evy Mückové (nestr.) je tato budova pro Meziměstí neštěstím. Areál je sice oplocený, ale mohou tam vlézt děti i dospělí. Což se zjevně děje, protože se v objektu postupně ztrácejí další a další věci. Starostka se obává hlavně možných úrazů dětí.
Budova „šamotky“ byla v Meziměstí kdysi dominantou. To, že v posledních letech tak zchátrala, je podle starostky i občanů hlavně důsledkem neustálého střídání jejích vlastníků. Ti totiž měli různé záměry.
Současný majitel objektu s radnicí podle starostky prakticky nekomunikuje. Nepodařilo se to ani redaktorovi ČT, který se ho snažil oslovit. Starostka dodala, že by město bylo určitě rádo, kdyby k demolici došlo. „Náš stavební úřad, odbor výstavby a životního prostředí, s vlastníky i se zástupci firmy jedná. Ale bohužel poté, co se domluvili na postupné demolici objektu, se veškeré kontakty pozastavily a v podstatě se nic neděje,“ uvedla starostka Meziměstí Eva Mücková (nestr.).
GALERIE
zdroj: ČT24
Podle ní by krajním řešením bylo, aby stavební úřad nařídil městu nechat objekt strhnout, přičemž by pak Meziměstí náklady vymáhalo po vlastníkovi. „Ale vidíme to jako naprosto vyhozené peníze, protože jejich vymahatelnost je v dnešní době velice špatná,“ konstatovala starostka.
Továrna, kterou se zachránit podařilo
V Meziměstí ale mají i úplně opačný příklad. Jen o pár set metrů dál stojí další dříve nepotřebná továrna. Původně to byla tkalcovna z roku 1852. A i tato továrna už byla určena k demolici. V závěrečné fázi ji vlastnilo město a snažilo se ji prodat. Podle starostky se nejprve objevili různí „vykukové“, kteří se z objektu snažili vzít například jen okna nebo sloupy. Po delší době se ale městu podařilo najít kupce, který měl vážný zájem. A tomu továrnu prodali za mimořádně nízkou cenu, kterou zdůvodnili tím, že demolice by vyšla mnohem dráž.
„Myslím, že nízká cena se nám velice vyplatila, protože jsme získali jednak pěkný objekt - budova patřila k dominantám Meziměstí a je opravená. A máme tady široký sortiment služeb,“ vypočítává starostka.
GALERIE
Někdejší tkalcovna v Meziměstí
Soukromý majitel objekt i díky evropským dotacím opravil a nově se v něm může najednou bavit až sedm set lidí. V bývalé továrně jsou dnes střelnice, bowlingové dráhy, restaurace, prodejna potravin, vinotéka, solná jeskyně, 3 fitness centra, lezecká stěna a laserová střelnice.
Tomáš Svoboda, hlavní manažer Centra Walzel, konstatoval, že na nezájem návštěvníků si majitelé nestěžují. Zdůvodnil to například tím, že přes kopec od Meziměstí se nachází polské město Walbrzych, které je vzdálené jen 20 km a kde žije 150 tisíc obyvatel. „A díky tomu je naše klientela z 60 % polská,“ uvedl Tomáš Svoboda.
Zároveň vysvětlil, že jejich centrum nabízí turistům alternativní program v případě nepříznivého počasí. „Jsme vlastně jakoby mokrý dům, protože když je na Broumovsku šeredně, není tady co dělat,“ uzavřel Tomáš Svoboda.
Dvě továrny, dva osudy (zdroj: ČT24)