Brno – Už déle než rok se opravuje brněnský Zelný trh a jeho rekonstrukce se pomalu chýlí ke konci. Na opraveném náměstí by totiž od půlky května měli znovu prodávat zelináři. Ti budou mít k dispozici sto šest stánků. Historické náměstí mělo být původně otevřené už v lednu, kvůli archeologickému průzkumu se ale jeho opravy protáhly o několik měsíců.
Oprava Zelného trhu pomalu končí. Zelináře čekají nové stánky
„Jsme v poslední třetině oprav. Dosazují se dlaždičky a osazují stromy,“ popsal momentální stav rekonstrukce mluvčí magistrátu Pavel Žára. Ta zhruba za měsíc končí a jednou z posledních úprav Zelného trhu bude instalování fontán. Zelný trh se pak po více než roce otevře. Na jeho prostranství se tak vrátí zelináři a ovocnáři, kteří zatím prodávají svou úrodu na nedalekém Moravském náměstí.
„Těšíme se, až budeme zase zpátky. Na Zelném trhu je více zákazníků i vyšší tržba,“ řekl jeden z trhovců Ladislav Drapák. S ním souhlasí i další zelinář. „Je to kousek od nádraží, takže tam projde více lidí,“ přitakal Jindřich Ondra. Historické náměstí kvůli opravám přišlo na jaře o tradiční zelinářské trhy a v zimě o vánoční řemeslné stánky.
Na Zelném trhu přibudou stromky, lavičky i nové stánky pro zelináře. Těch bude rovnou sto šest a budou rozestaveny v řadách. Vedení města se přitom rozhodovalo mezi tímto návrhem a druhým, který stánky umístil do půlkruhů okolo kašny Parnas. V řadách jich ale bude o devět více. „Po rekonstrukci tu také vznikne padesát nových parkovacích míst,“ dodal Žára.
GALERIE
Rekonstrukce Zelného trhu
Opravy náměstí se prodloužily i prodražily
Místo šedesáti milionů stojí rekonstrukce městskou pokladu o sedm milionů více. Důvodem byl dlouhý archeologický výzkum. „V centru náměstí měl archeologický průzkum podle harmonogramu ve smlouvě trvat 10 dní, ve skutečnosti ale trval 112 dní,“ vysvětlil už dříve odklad otevření náměstí mluvčí magistrátu.
Archeologové tam totiž objevili desítky tisíc historických předmětů, ale i kosterní pozůstatky pocházející nejspíše z doby bronzové. Pod povrchem náměstí se také skrývaly například základy masných krámů, brněnského pranýře, neznámých kašen, vodovodní štola k centrální kašně Parnas i sklep z přelomu středověku a novověku.
Historie Zelného trhu
Historické náměstí na starém Brně neslo v minulosti názvy: Horní trh, Vetešnický trh, Železný trh, Vlněný trh, Hrnčířský trh, Zelný trh, náměstí Sbratření, náměstí Císaře Viléma nebo náměstí 25. února. Pojmenování Zelný trh se poprvé objevuje v 15. století, ačkoliv tradice obchodů v této části města sahá až do 13. století. Přestože se názvy náměstí měnily v souvislosti s dobou a vládním režimem, Brňané jej nikdy nepřestali nazývat Zelným trhem.
Na náměstí si už ve středověku začala stavět domy bohatá šlechta a měšťané. Postupně se začaly objevovat i honosné paláce, například Ditrichštejnský palác, v němž dnes sídlí Moravské zemské muzeum.
Dominantou trhu se na konci 17. století stala barokní kašna Parnas podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Původně tam stávala renesanční kašna. Přes Zelný trh pochodovala i vojska císaře Napoleona při jeho návštěvě Brna.