Ústí nad Labem – Za chyby v projektech na evropské dotace vyměřily úřady městu Ústí nad Labem sankce čítající stovky milionů korun. Podle primátorova náměstka Martina Maty by mohla radnice vracet až půl miliardy korun. Řada úvěrů, které město s příjmy 1,4 miliardy splácí, se mimo jiné podepsala na tom, že nemá finanční rezervu. Kvůli sankcím tak bude muset omezit investice.
Lavina pokut za evropské projekty přivádí Ústí do krizového režimu
Několik pokut se na správu krajského města sneslo od úřadu Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad už za minulý rok a další stále přicházejí. Postih v desítkách milionů korun přišel třeba za chyby při revitalizaci domu kultury nebo bourání sektorového centra.
V současnosti čeká radnici sankce ve výši 111 milionů korun za rekonstrukci muzea. „Situace je čím dál horší. Nejde jen o korekce, o kterých už všichni víme, ale i další, doteď skryté. Reálná korekce, která by mohla proběhnout do konce roku, je 200 milionů korun. Ta hrozba je ale až 500 milionů korun,“ prohlásil Mata.
Rozpočet je už tak schodkový
Krajské město má podle schváleného rozpočtu hospodařit s příjmy 1,396 miliardy korun a výdaji 1,719 miliardy korun. Schodek 323 milionů korun bude krýt přebytkem hospodaření z minulých let a revolvingovým úvěrem. Kromě toho město platí další úvěry, mimo jiné půjčku od Evropské investiční banky, splácí například i rekonstrukci fotbalového stadionu.
Pokuty za evropské projekty sráží Ústí na kolena (zdroj: ČT24)
Mezi dalšími projekty, za které podle Maty dostane město sankce, jsou úpravy sídliště Mojžíř financované v rámci Integrovaného operačního programu nebo teprve probíhající rekonstrukce plavecké haly. Další hrozí i za zakázky na elektronický odbavovací systém a rekonstrukci zastávek MHD, které byly součástí programu IPRM mobilita.
Krizové řízení je nutnost
Radnice se snaží lavinu pokut zastavit, zaplatit ale musí. „Žádáme o prominutí, o posečkání, padla už i žaloba. Je to ale tak, že město musí zaplatit a potom se může soudit,“ doplnil Mata. Kromě sankcí se město potýká i s propadem daňových příjmů. Od začátku roku do března dostalo o 42 milionů korun méně, než původně čekalo. „Musíme přejít na krizový systém řízení města. To je teď ta nejdůležitější věc,“ tvrdí primátor Josef Zikmund (ANO).