Plzeňská radnice musí zaplatit ministerstvu obrany pokutu čtyři a půl milionu korun. Nedodržela závazek, že do 1. ledna 2015 zrekonstruuje dům se vzácnými Loosovými interiéry. Bývalé sídlo vojenské správy převedlo ministerstvo na město před deseti lety. Plzeň měla budovu v Klatovské 19 opravit a využívat ji ve veřejném zájmu.
OBRAZEM: Plzeň nestihla opravit Loosovy interiéry, zaplatí miliony
Radnice přiznává, že rekonstrukci nezvládla, a je proto připravená pokutu zaplatit. Současně se chce ale vyvázat ze smluvních závazků, aby neplatila podmínka kompletní rekonstrukce domu. Město by to jinak stálo asi 100 milionů korun, což si na jedinou opravu dovolit nemůže. Pokud by na to ministerstvo přistoupilo, byl by to pro radnici výhodný obchod, protože by město s objektem mohlo dál nakládat dle vlastních představ a veškeré investice by se mohly zaměřit právě na Loosovy interiéry, které na opravu zoufale čekají.
Ministerstvo obrany ale ustoupit nechce a budovu včetně interiérů městu ponechá jen tehdy, pokud radnice přestane slibovat a do oprav se skutečně pustí. Loosovy interiéry jsou letos mezi kandidáty o nový titul Evropské unie – Evropské dědictví. Radnice by si je proto chtěla ve své správě udržet. Brusel by měl vynést rozhodnutí na přelomu roku.
Interiéry jsou také jedním z hlavních lákadel Plzně jako evropského města kultury 2015. Dům v Klatovské 19 například vypadá na první pohled nenápadně, ukrývá ale velký skvost. Ve vzácném interiéru Němci dokonce v roce 1945 podepsali kapitulaci.
GALERIE
Loosovy interiéry - Klatovská 12 autor: Petr Eret, zdroj: ČTK
V posledních letech město postupně získalo do svého majetku několik Loosových interiérů, další jsou v soukromých rukou, v jednom případě majitel přislíbil příležitostně jedenkrát ročně zpřístupnit objekt veřejnosti. V současné době jsou interiéry většinou prázdné, takže reprezentují jen fragmenty původního stavu.
Loosovy interiéry se dostaly i do hledáčku Reportérů ČT
O takzvaném Brummelově domě v Husově ulici natáčel nedávno i reportér ČT David Macháček. Architekt dům ve 30. letech navrhl pro zámožnou židovskou rodinu. Té se podařilo přežít koncentrační tábor v Osvětimi a stejně zázračně se navzdory okolnostem zachoval i jejich dům. Podle majitele by jeho interiéry v budoucnu mohly být přístupné i pro veřejnost.
Adolf Loos (1870–1933) je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století, spoluzakladatele světové moderní puristické architektury, charakteristické čistými hranolovými tvary, absencí ornamentů, jednoduchou, funkcí určenou formou a ušlechtilými materiály. V Plzni často pobýval na přelomu 20. a 30. let. Realizoval zde například přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a 13 bytových interiérů. Odborníci je považují za jednu z největších deviz Plzně a nesmírně cenné jsou podle nich i v kontextu celé evropské architektury 20. století.
Mezi nejdůležitější Loosovy evropské stavby patří obchodní dům Goldmann & Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni (1910–1911), dům básníka Tristana Tzary v Paříži (1926) nebo vila pro Františka Müllera v Praze. Stavby spojuje nová koncepce uspořádání prostoru, známá jako raumplan, založená na prostorové a výškové diferenciaci prostor a jejich propojenosti. Schodiště dostává výraz komunikačního prvku.
Den otevřených dveří Loosových interiérů v Plzni
Akce se koná 2x ročně (obvykle v polovině dubna a polovině září) a zájemci při ní zhlédnou zpravidla byt v Bendově ulici 10, salon s jídelnou na Klatovské třídě 12 a Klatovské třídě 19, a soukromý byt v Husově ulici 58. Většina interiérů není běžně veřejně přístupná. Kapacita prohlídek je omezená, zájemci se proto musí předem objednat v Informačním centru města Plzně (378 035 330), prohlídky jsou pouze v českém jazyce. Informace o termínu dne otevřených dveří je vždy aktuálně zveřejněna na serveru města Plzně v kategorii Aktuality.
zdroj: www.plzen.eu
Plzeň dostala pokutu za neopravené Loosovy interiéry (zdroj: ČT24)