Chrudim byla za první světové války městem lazaretů

• ČT24

5. 3. 20155. 3. 2015, 15:45|Zdroj: ČT24

Základní škola v Chrudimi

Zdroj: ČT24

Chrudim - Před sto lety se město Chrudim proměnilo v obří nemocnici, která patřila mezi největší v Evropě. Ošetřila tisíce lidí zraněných za 1. světové války. Ze škol, úřadů a sokoloven se staly lazarety. O tomto válečném projektu se dnes ví jen velmi málo, proto podrobnosti zveřejnil okresní archiv.

V budově současné základní školy například za první světové války působilo chirurgické oddělení, tedy včetně operačních sálů.

V současné hotelové škole lékaři ošetřovali zraněné vojáky.

A některé domky zdravotníci proměnili na infekční oddělení - bojovali v nich o život lidé nakažení tuberkulózou. 

Podle Jiřího Vaněčka ze Státního okresního archivu v Chrudimi k sobě město přítáhlo pozornost díky velkému množství veřejných budov, hlavně škol - říkalo se mu taky Atény východních Čech.

„Školy byly ideální budovy, které se daly zabrat pro potřeby lazaretů. A v Chrudimi jich bylo opravdu mnoho,“ řekl Jiří Vaněček, historik ze Státního okresního archivu v Chrudimi. Doplnil, že roli hrálo i dobré železniční spojení, protože po železnici bylo možné přepravovat spoustu raněných. Město mělo i vyhovující infrastrukturu – elektrárnu, kanalizaci a vodovod. „Takže v podstatě dostatek budov, které se dají zabrat, dá se do nich umístit mnoho raněných a je možné je zásobovat,“ dodal Jiří Vaněček ze Státního okresního archivu v Chrudimi.

Okresní archiv teď poprvé veřejnosti představil, jak nemocniční město vypadalo před sto lety. Shromáždil dobové fotografie a desítky dokumentů. V Chrudimi se léčili vojáci, kteří bojovali na obou stranách konfliktu. Na jednom místě tak leželi Češi, Němci, Rusové nebo Italové. Zdravotníci mezi nimi nedělali rozdíly. Amatérský badatel František Steklý doplnil, že podle něj byla první světová válka asi posledním konfliktem, kde se dá mluvit o „gentlemanské válce“.  

Jen do srpna 1915 postupně zdravotníci ošetřili přes sedm tisíc zraněných. Většinou se jednalo o amputace, popáleniny, průstřely břicha nebo o infekční choroby. Historička Veronika Lánská v této souvislosti připomněla, že na frontě nebyly dodržovány základní hygienické normy. Nemoci se proto mohly lehce šířit, vojáci byli vyčerpaní, v zákopech byli ve špíně, navíc bylo hodně vojáků koncentrováno na jednom místě - což je základní podmínka pro šíření infekcí. „Do Chrudimi přijíždělo nejvíc vojáků v době ofenzivy na ruské frontě, kolem bitvy u Gorlice v roce 1915,“ uvedla Veronika Lánská, historička z Regionálního muzea Chrudim.

Bitva u Gorlice - bitva, v níž německá a rakousko-uherská armáda prolomily frontu s Rusy. Bitvy se účastnili Češi v řadách rakousko-uherské armády, ale též Češi v ruské armádě, kteří žili před válkou v Rusku - starodružiníci.

Počátkem roku 1915 již padly veškeré naděje vojáků, že válka bude mít krátkého trvání. Německé a rakousko-uherské velení se snažilo tváří v tvář této zhoršené situaci vyřadit Rusko jediným mocným úderem. Na severu Karpat v prostoru Gorlice byla díky posílení německými vojsky vytvořena převaha nad Rusy a 1. května 1915 začala mohutná dělostřelecká příprava, 2. května pak došlo k hlavnímu útoku. Ruské pozice byly prolomeny a rakousko-uherská a německá vojska dosahovala úspěch za úspěchem a postoupila v roce 1915 téměř o 500 km na východ. Tím ovšem Rusko z boje nevyřadila a 1. světová válka pokračovala na východní frontě i nadále.

Zdroj: Wikipedie

V Chrudimi nakonec na následky zranění nebo různých nemocí zemřelo téměř 500 vojáků a civilních zaměstnanců armády. 

Chrudim byla za 1. světové války městem lazaretů (zdroj: ČT24)