Ostrava - Radní moravskoslezského kraje definitivně zavrhli stavbu nové vědecké knihovny v Ostravě zvané Černá kostka. Neprodloužili na ni stavební povolení. Na přípravu už přitom úřady vydaly téměř padesát milionů. Velkorysý projekt novostavby ve tvaru uhelné brikety vyhrál v roce 2004 architektonickou soutěž, oceňovali ho architekti a podporovaly občanské iniciativy. Nyní kraj zvažuje možnost vybudovat knihovnu v jedné z vysokých pecí Dolní oblasti Vítkovice.
Černé kostce propadlo povolení. Bude řešením pro knihovnu vysoká pec?
Hejtmanství uvádí, že hlavním důvodem, proč Černou kostku nepostaví, jsou peníze. Původní rozpočet dosahoval téměř jedné a půl miliardy. „Pro tuto velkorysou stavbu kraji chybí peníze. To ale neznamená, že by od projektu vědecké knihovny jako takového upustil,“ řekla mluvčí krajského úřadu Petra Špornová. „V současné době se zpracovává objemová a prostorová studie vědecké knihovny v Dolní oblasti Vítkovice,“ dodala.
Josef Pleskot pracuje s prostorem vysoké pece číslo 6
Architekt Josef Pleskot, který úspěšně přestavuje vítkovické industriální objekty a navrhl také novostavbu Svět techniky, se zabývá možným umístěním vědecké knihovny do areálu Dolní oblasti Vítkovice několik let. Podle původních plánů mělo jít o přestavbu koksárenské baterie. Nyní vedení sdružení hovoří o využití jedné z vysokých pecí.
„Podle úvah a studií, na kterých pracujeme s Josefem Pleskotem, by mohla být knihovna obsažena ve vysoké peci číslo 6,“ potvrdil ředitel Dolní oblastí Vítkovice Petr Koudela. Šéf strojírenských Vítkovic a otec proměny starých průmyslových provozů Jan Světlík opakovaně vyjádřil přesvědčení, že vědecké knihovně by to v Dolní oblasti Vítkovice slušelo. A nápad se líbí i vedení knihovny. „Moc se těšíme, že se to podaří a knihovna bude tam,“ řekla ředitelka Lea Prchalová.
Blob v černém ostravském provedení
Projekt Černé kostky vznikl v roce 2004, kdy krajský úřad vedl Evžen Tošenovský z ODS. Trvalé provizorium krajské vědecké knihovny, která patří co do počtu svazků k největším v zemi, měla nahradit novostavba vzešlá z architektonické soutěže. Vyhrál návrh brněnských architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře známý jako Černá kostka. Původní rozpočet byl 1,4 miliardy korun. Podstatnou část financí mělo hejtmanství zajištěno z jiných než krajských zdrojů - šest set milionů z Evropské unie a téměř pět set milionů ze státního rozpočtu. Nové vedení kraje v čele s Jaroslavem Palasem z ČSSD ale roku 2009 přesunulo peníze z evropských zdrojů do sociální oblasti a zdravotnictví, v následujícím roce kraj přišel i o vládní dotaci. Padl i zamýšlený záměr postavit úspornější verzi za 850 milionů.
Černá kostka měla nebývalou podporu architektů i části veřejnosti. Petici za stavbu podepsalo více než čtyři tisíce lidí, občanská iniciativa Za černou kostku pořádala veřejné debaty a happeningy. Situace trochu připomínala boj o blob Jana Kaplického v Praze. „Mrzí nás, že ze stavby nebude nic, už proto, že nás velice potěšilo kladné přijetí ostravskou veřejností. Nestává se často, aby moderní architektura oslovila běžnou populaci,“ uvedl jeden z autorů projektu Ladislav Kuba.
Dolní Vítkovice