Šumava - Na Šumavě začal škodit kůrovec, podle nejhorších scénářů tady může v příštích pěti letech uschnout až pět procent stromů napadených nenápadným broukem. Většina z nich usychá a časem spadne. Nevyhnou se tomu ani nejznámější lokality, tento proces se dotkne například i velmi známých a významných pramenů Vltavy.
Na Šumavě zavládne kůrovec
Dvě mimořádně teplé zimy a rozsáhlé polomy způsobené orkánem Kyrill mají za výsledek očekávanou kůrovcovou kalamitu. Ředitel Správy Národního parku Šumava František Krejčí uvedl, že v letošním roce evidují celkem více než 30 tisíc kubíků napadené dřeviny. Lesníci běžně napadené stromy kácí, avšak podle strategie ministerstva životního prostředí zůstávají právě v šumavském parku bezzásahové zóny. Ředitel Krejčí dodal, že suchých stromů přibude, návštěvníci Šumavy by se na to měli připravit.
Většina stromů napadených nenápadným broukem usychá a časem spadne. Správa parku nyní potvrdila, že se tento proces dotkne například i velmi známých a významných pramenů Vltavy. Podle Pavla Hubeného ze Správy Národního parku Šumava by jakákoli těžba znamenala poškození ekosystému. Jaromír Bláha z Hnutí Duha dodal, že jsou dvě možnosti: buď budou nad prameny Vltavy vykácené plochy s pařezy, nebo se nechá starý les přirozeně zaniknout.
Právě rozhodnutí ponechat prales kolem pramenů Vltavy bez zásahu ale extrémně popudil řadu jihočeských politiků. Terčem jejich kritiky cílem je především strategie ministerstva životního prostředí. Senátor Tomáš Jirsa si myslí, že takový přístup je není odpovědný k ochraně přírody na Šumavě, les mohl zůstat zelený.
Nový nízký les by se měl na postižených místech začít objevovat asi po deseti letech. Ochranáři argumentují tím, že v národním parku podle těch nejpesimističtějších scénářů uschne v následujících pěti letech i při velmi nepříznivém průběhu nadcházející kůrovcové kalamity maximálně pět procent stromů.