Praha – Vláda vyčlenila na rekultivaci krajiny poškozené povrchovou těžbou v severních Čechách, na Kladensku a také na Ostravsku 19 miliard korun. O tuto částku se uchází 370 projektů. Podle krajinného ekologa Stanislava Štýse odpovídá takové množství velké rozloze rekultivovaného území. Na poničené půdě by měly vzniknout lesy, jezera i pole.
Ve zničených severních Čechách mají vzniknout jezera, lesy i pole
Vládní miliardy zamíří do Ústeckého, Karlovarského, Moravskoslezského a Středočeského kraje. Ostravsko dostane 7 miliard, miliarda půjde na Kladensko. Největší část peněz má ale zamířit na sever Čech, zhruba 11 miliard. Obnovovit se má krajina od Sokolova až k Ústí nad Labem. Severočeská povrchová těžba se nejvíce rozšířila ve 20. století, v menším rozsahu ale probíhala už dříve. Ekolog Štýs připomíná, že až dosud nebyly peníze na rekultivaci poddolované krajiny. Vláda totiž v 90. letech začala napravovat ekologické škody, ale ty, které vznikly těžbou, ignorovala. O změně přístupu začala jednat až vláda Miloše Zemana v roce 2002.
Podle Štýse, který dělá supervizora pro realizaci rekultivačních projektů pro Ministerstvo financí, by se neměla poškozená krajina rekultivovat jedním typem povrchu. „Ideální krajina je mnohotvárná. Musí mít zemědělské pozemky, protože potřebujeme vyrábět potraviny. Musí být ekologicky účinná a nejlepším ekologicky stabilní společenstvem je les. To znamená zemědělství, lesnictví – a voda k tomu patří,“ charakterizuje ekolog nejvhodněji vypadající krajinu. Jezera by měla vzniknout v jámách po povrchových dolech, lesy naopak na výsypkách.
Sever Čech býval plný močalů, ty se obnovovat nebudou
Návrat k původnímu rázu krajiny by v severních Čechách nebyl vhodný. Stanislav Štýs připomíná, že v místech dnešních povrchových dolů byly dříve zčásti močály a částečně zemědělská půda se zcela vykácenými lesy. „Nová krajina bude pestřejší, ekologicky účinnější a také pro lidi obyvatelnější,“ přibližuje Štýs očekávání, která klade do obnoveného severu Čech.
V obnoveném prostředí by s rekultivací měla proběhnout i resocializace. Podle Štýse je vhodné, aby bylo možné v krajině budovat komunikace a stavět. Na rekultivátory ale čekají i problémy. Na některých pozemcích jsou jedovaté horniny, takže tamní obnova je dlouhá a obtížná. Některá území jsou zase velice členitá a nestabilní, zejména výsypky z vytěžených míst.