Liberecko - Po válce hrad Grabštejn využívala armáda, dodnes jsou v jedné z jeho částí cvičeni služební psi. Místní považují jeho zařazení mezi národní památky za zázrak, komplex byl po předání ve velmi špatném stavu.
Hrad Grabštejn je mezi národními kulturními památkami
„Jde o jedno z nejlépe dochovaných panských sídel v Čechách,“ vysvětluje zařazení na seznam Petr Kolka z Národního památkového ústavu v Liberci. „Nedocházelo zde k přestavbám, proto se na hradě zachovala většina autentických stavebních prvků,“ dodává.
Nebýt dobrovolníků a nadšenců mezi památkáři, nebylo by dnes co z Grabštejna obdivovat. „Před příchodem památkářů se hrad rozpadal,“ říká nynější kastelán Jan Sedlák. Památkáři však dobře věděli, proč za Grabštejn tak dlouho a vytrvale bojovat.
Opuštěný a vybydlený hrad se tak pomalu začínal zaplňovat i původním nábytkem a dalším vybavením. Po válce byl veškerý mobiliář odvezen na různá místa po celé republice, naštěstí jsou ještě seznamy, kam jaký kus nábytku zmizel.
Rekonstrukce hradu trvá už sedm let. Památkáři chtějí místu ponechat co největší autentičnost. „Užíváme takzvanou konzervační metodu, která spočívá v nejnutnějších opravách, ale i v zachování co největšího množství původní hmoty,“ říká kastelán.
Největším lákadlem hradu je kaple sv. Barbory se vzácnými renesančními freskami. Peníze na renovaci fresek pomáhá shánět například i sólista Národního divadla Luděk Vele. Každoroční benefiční koncerty na nádvoří už na kapli přinesly stovky tisíc korun. „Je to myslím jedna z nejkrásnějších renesančních kaplí ve střední Evropě,“ míní Vele.
Letos na nádvoří uvede Smetanovu operu Tajemství. Těch má mimo jiné Grabštejn dostatek. Podle legend například podzemí hradu křižuje síť chodeb delší než síť pražského metra.