Praha - V Praze se právě opravuje Masarykovo nádraží. Z bývalého vlakového depa má vzniknout železniční muzeum. Jde o další potvrzení nového trendu: zájmu o historický industriál, továrny, nádraží, manufaktury a servisní stavby. Syrové pozůstatky lidského snažení od průmyslové revoluce po nedávnou minulost se památkáři snaží zpřístupnit na co nejvíce místech a co největšímu počtu zájemců. V hlavním městě dnes turisty láká například Vodárenské muzeum v Podolí nebo čistírna vod v Bubenči.
Zájem o industriální památky stále roste, v Praze vznikne moderní železniční muzeum
„Současný návštěvník chce poznávat to, co tehdejší společnost hnalo dopředu,“ říká odborná garantka projektu zpřístupnění pražského industriálu Eva Dvořáková. „Trápí nás například nádraží Vyšehrad. Již tam dokonce proběhla část demolice, nyní protestujeme a o zastavení dalšího bourání jednáme s magistrátem,“ popisuje některé z obtíží ředitel územního odborného pracoviště Praha Michal Zachař. „Provlém je v penězích. Ministerstvo kultury z fondů většinou platí rekonstrukce hradů a zámků. Pro technické památky žádný speciální fond neexistuje,“ dodává. „Takový fond je potřeba,“ míní Dvořáková, „Zejména v případě převozů nebo záchrany rozměrných technických zařízení.“
Na opravu Masarykova nádraží se peníze sehnat podařilo. Ministerstvo kultury přispělo 300 miliony korun. Masarykovo nádraží bylo prvním parostrojním nádražím v Praze, první vlak přivítalo v roce 1845. Nádraží je unikátem v republice, dochovalo se totiž i přes svou polohu v téměř nezměněné podobě. „Zmínit musím například dodnes velice elegantní vylehčenou konstrukci proskleného vstupu s litinovými sloupy a krásnými detaily,“ upozorňuje Zachař.
Mezi některé ze zajímavostí patří lokomotivní přesuvna nebo původní vodojem. Po rekonstrukci z budov depa vznikne železniční muzeum. „Domnívám se, že každý evropksý stát má mít své železniční muzeum. Už jen s přihlédnutím k tomu, že železniční doprava byla hlavním motorem industriální revoluce,“ míní Dvořáková. „Půjde o velkou expozici věnovanou fenoménu železnice a železniční dopravy v našich dějinách,“ říká Jiří Střecha, ředitel Železničního muzea.
V muzeu budou k vidění například vzácné parní lokomotivy, nejstarší dieslové a elektrické lokomotivy nebo třeba takzvané salonní vozy. Jedním z nich cestoval například Edvard Beneš nebo následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este. „Chceme interaktivní projekt, aby si návštěvníci mohli sami jednotlivé stroje ozkoušet v provozu,“ nastínil plány ředitel Střecha. Otevření muzea se plánuje na rok 2014.