Kladruby nad Labem - Ministři kultury a zemědělství dnes jednali o budoucnosti Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Zařízení, jehož prioritou je chov starokladrubských běloušů, by se mohlo stát evropským centrem chovu koní a vozatajského sportu. Ministr kultury Václav Jehlička letos na jaře dokonce navrhl hřebčín na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem plánuje budoucnost
Budoucí rozvoj hřebčína i rekonstrukce jeho budov závisí na možnosti získání dotací z fondů Evropské unie. Na ně ale nemá hřebčín jako státní podnik právo. Jeho vedení společně s ministerstvem kultury a zemědělství musí proto přizpůsobit právní formy jeho fungování a dotační mechanismy tak, aby byl chov vzácného kočárového plemene zabezpečen i v budoucnosti.
Chov koní, jedinečná architektura budov a okolní krajina by mohla hřebčín katapultovat mezi nejvyhledávanější turistické cíle ve východních Čechách. Roční rozpočet hipologického zařízení se pohybuje kolem sto deseti milionů. Padesát pět milionů dostává od ministerstva zemědělství, zbytek si vydělá sám prodejem koní a zemědělskými službami. Ministr kultury Václav Jehlička navíc přislíbil částku dvě stě až tři sta milionů korun. Tu by měl hřebčín postupně získat během šesti let. Ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová chce peníze využít na opravu stájí a výstavbu nové jízdárny.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Založil ho císař Maxmilián II. v roce 1563. Od roku 1992 je jeho součástí i Hřebčín Slatiňany, který se specializuje na chov starokladrubského vraníka. „Málokteré plemeno bylo tak dlouho šlechtěno proto, aby umělo správně tahat kočár,“ popisuje unikátnost starokladrubských koní Gotthardová.