Kvilda - Téměř třicet let ležely v jednom z horských údolí na Šumavě náhrobky ze starého německého hřbitova na Kvildě. Nechaly je tam odvézt místní úřady poté, co v sedmdesátých letech místo srovnaly se zemí. Teď jsou náhrobky zpátky, obnovit hřbitov však jednoduché rozhodně nebylo - část lidí byla totiž proti.
Kvildu sjednotila náprava třicetileté křivdy
Celé čtyři roky trvalo, než se torza rozbitých náhrobků ocitla znovu na svém místě. Jejich vytažení se dotklo většiny obyvatel horské obce, záměr obnovit zničený německý hřbitov je rozdělil. Starosta Kvildy Václav Vostradovský (nez.) uvedl, že spor rozdělil Kvildu i návštěvnickou veřejnost, zastupitelé se však nakonec dohodli. Vedoucí muzejní expozice a členka obecního zastupitelstva Libuše Šmacová (nez.) doplnila, že ještě před nějakou dobou by to možné nebylo.
Historie starého německého hřbitova je pohnutá: po odsunu Němců v roce 1945 chátral a poté národní výbor v roce 1978 nařídil jeho likvidaci. „V tu dobu se o hřbitov opravdu nikdo nestaral,“ podtrhla členka obecního zastupitelstva Jiřina Klímová (nez.) a starosta Vostradovský dodal, že tehdejší vládci regionu nechali zurážet litinové kříže, které z velké části odvezli do kovošrotu. Již v červenci loňského roku konstatoval etnograf Jihočeského muzea František Krejča, že takové jednání je neúctou k lidské památce. Podle záznamů se ničení starého hřbitova neobešlo bez problémů, dělníci odmítli pokácet hlavní kříž. A zneuctěných náhrobků se lidé báli, nakonec skončily v jedné z horských roklí. Podle Václava Vostradovského nabízeli náhrobky místním kameníkům, ale nikdo s tím samozřejmě nechtěl mít nic společného.
O tři desítky let později objevili část náhrobků představitelé obecního úřadu, v roce 2004 zjistili, že na bývalé skládce je skoro celý německý hřbitov. Nyní je pietní místo znovu přístupné, na jeho obnovu přispěl například kraj a překvapivě i řada českých sponzorů.
Představitelé Kvildy dokonce nevylučují, že by se tady mohlo začít znovu pohřbívat.
Vydáno pod