Jedlové šišky sbírají na Šumavě horolezci

Šumava - Jakýsi inkubátor pro jedle chystají šumavští lesníci. A bude to velmi pracné, nejdřív musí horolezci nasbírat asi 200 kilogramů šišek, v korunách Boubína se pohybují právě nyní. Po pěti letech se pak uměle vypěstované stromky vrátí zase do lesa, aby ho ozdravily a zbavily monokulturní zranitelnosti.

Sběr šišek jako práce pro horolezce není z pohledu státního podniku Lesy ČR žádným vtipem, ale běžnou praxí. Důvod je jednoduchý: jiným způsobem semena jedle bělokoré prakticky sbírat nelze. Josef Červenský z lesního závodu Boubín vysvětlil proč: „Jedlové šišky se ještě na stromech během dvou, tří týdnů rozpadnou.“ Horolezec Jiří Matucha dodal, že pracují ve výšce asi 30 metrů, nezvyklé je, že mají zalepené ruce a obličej. Jedle tvořily ještě na počátku minulého století téměř 30 procent šumavských lesů, v současné době jejich podíl poklesl na méně než desetinu a nepřítomnost jedlí přitom značně snižuje odolnost lesů vůči pohromám a škůdcům. Mluvčí společnosti Lesy ČR Radek Drahný podotkl, že jedle zadržují vodu v lese a jsou odolnější proti kůrovci.

Z jedlových šišek sesbíraných v okolí Boubína chtějí lesníci vypěstovat 80 až 100 tisíc nových stromů. Jde o součást velmi rozsáhlého plánu, podle kterého mají velkou část českých lesů tvořit jiné stromy než smrk a borovice. Kromě jedlí přibudou například duby nebo buky. Podle mluvčího Radka Drahného je cílem stabilizace lesů a Jaromír Bláha z Hnutí Duha doplnil, že sázení jedlí a listnatých stromů je krok správným směrem.

Přeměna lesa potrvá nejméně několik desítek let, v této části Šumavy je cílem zdvojnásobení počtu jedlí.