Česká republika stále podceňuje energetické možnost využití bioplynu. Shodly se na tom dvě stovky odborníků a techniků, kteří se v Ostravě sešli na dvoudenní konferenci o bioplynových technologiích. Česká republika tak zatím přichází o lehce využitelnou možnost získávat obnovitelnou, tedy k životnímu prostředí šetrnou energii.
V České republice chybí stanice na bioplyn
Z bioplynové stanice se dá hodně získat – slouží nejen k výrobě elektřiny, ale také tepla nebo hnojiv. Stačí k tomu zvířecí kejda, travní a zemědělská hmota, masokostní moučka nebo zbytky jídel, tedy organický odpad, který má k dispozici jakýkoliv zemědělský podnik. Přesto je v České republice jen necelá dvacítka takovýchto stanic. „V dnešní době je využíváno asi tak 2-3 % biomasy,” říká konstruktér biolynových stanic Karel Tomášek. Dodává také, že lidé si neuvědomují, že dokonce i odpad z výroby bioplynu je vynikajícím hnojivem. „Ukazuje se tedy, že ten trend je sice pozitivní, zvyšující se, ale potenciál je tady stále obrovský,” potvrzuje jeho slova Irena Plocková z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Výstavba bioplynových stanic se mnohdy setkává s odporem obyvatel. Například v loňském roce se proti její výstavbě postavili lidé ve Štítině na Opavsku. Stanice, zpracovávající páchnoucí prasečí kejdu, totiž měla vzniknout jen pár desítek metrů od obytných domů. Podle projektanta stanic Jana Kozáka je velkým problémem umístění stanice právě v místech, kde na to lidé dosud nebyli zvyklí. Lidi odrazuje především zápach (který se může šířit i kilometr), kterému se dá předejít dostatečnou izolací stanice.
Bioplyn patří společně s využitím síly větru a vody či geotermální energie k obnovitelným energetickým zdrojům. Právě jejich šetrnost k přírodě je řadí mezi energetické technologie budoucnosti.
Z obnovitelných energetických zdrojů Česká republika získává jen 4 procenta své spotřeby. do roku 2010 by to měl být dvojnásobek.