Na rozdíl od katolíků drží pravoslavní 40 dnů před svátkem narození Krista půst. Proto se i večeře nese ve výrazně postním duchu. Maso a jiné dobroty při ní nepřichází v úvahu. Nesmí však chybět tradiční liturgický chléb, který se peče kromě svátků také při všech bohoslužbách. Na ty však nemusí Cvakovi docházet daleko. Hned vedle domu totiž dříve mechanik obráběcích strojů postavil pravoslavnou kapli.
Pravoslavná církev slaví Vánoce podle juliánského kalendáře. Rozdíl oproti gregoriánskému kalendáři, který používají katolíci a protestanti ve zbytku světa, se datuje od 16. století. Už v roce 1923 přijala vlastní kalendář řecká, bulharská a rumunská církev. Kromě těchto tří jmenovaných se podle tzv. nového kalendáře slaví Vánoce z části u nás, na Slovensku, ve Finsku a v USA.