Karlovy Vary - Ekologové kritizují rozsáhlou těžbu v lesích na Manětínsku v západních Čechách. Po kácení dřeva zůstávají v polesí velké holiny. Aktivisté označují takový způsob hospodaření za drastické a nešetrné drancování lesa. Lesní správa Plasy s nimi nesouhlasí, protože zákon takovou těžbu umožňuje.
Ekologové nesouhlasí s velkoplošným kácením v západních Čechách
„V holoseči dochází k náhlému odkrytí lesní půdy, mineralizaci humusu a vyplavení živin z půdy, takže následné generace lesa trpí nedostatkem živin,” vysvětluje důvod nespokojenosti Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
„Velikosti sečí i zavádění melioračních a zpevňujících dřevin je v pořádku,” kontruje naopak Jan Štich z Lesní správy Plasy. Způsob kácení už prošetřovala i inspekce životního prostředí. Výsledkem šetření je, že lesní zákon takové holiny nezakazuje. „V mezích zákona holiny jsou. Předmětem diskusí a případného vyhodnocení je to, jestli je to v této lokalitě to nejvhodnější, co může být,” soudí o věci ředitel České inspekce životního prostředí v Plzni Zbyněk Severka.
Hnutí Duha se opírá o studie zahraničních vědců, kteří velkoplošné kácení považují za zastaralé a krátkozraké. Na Slovensku nebo ve Slovinsku jsou už holiny zakázané.„Zákon sice umožňuje hektarové holoseče, ale zároveň na druhou stranu říká, že vlastník si nesmí počínat tak, aby zhoršoval zdravotní stav našich lesů,” upozorňuje Jaromír Bláha.
Lesní správce je přesvědčen, že ekologové znají problém jen teoreticky. V praxi jsou podle něj zkušenosti s borovým lesem jiné. „Zatím jsme u borovice na nic lepšího nepřišli, protože je to skutečně rychlejší obnova,” argumentuje Jan Štich.
Lesy pokrývají více než 2,5 milionu hektarů půdy. Je to zhruba 33 % českého území a stále přibývají. Je jich o desetinu více než ve dvacátých letech.