Komorní hůrka u Františkových Lázní (Chebsko) - Dozvuky sopečné činnosti jsou podle vědců velmi výrazné na Chebsku, někdejší vulkány, jako třeba Komorní hůrka u Františkových Lázní, soptily ještě před třemi sty tisíci lety. Neklidné podzemí o sobě občas dá vědět zemětřesením, naposled to bylo loni v říjnu. Naměřili tam tehdy 4,1 bodu Richterovy stupnice. A s vulkanickou činností souvisí také takzvané bahenní sopky v přírodní rezervaci SOOS, která leží na místě někdejšího mělkého jezera.
Na Chebsku zkoumají plyny
Bahenní sopky, nebo také mofety, jsou vývěry kysličníku uhličitého, hélia, radonu a dalších plynů z hlubin země. Přes rašeliniště tady upouští svoji energii a tak to zde syčí, bublá nebo klokotá podle toho, jestli je sucho anebo mokro. „Je to právě na křížení dvou zlomových struktur - Mariánskolázeňského zlomu a Podkrušnohorského prolomu, kde se vytvořila velmi průchodná cesta pro magmatické plyny,“ uvedl hydrogeolog Jan Pěček.
SOOS je na místě někdejšího mělkého jezera, vodou ho v menší míře dodnes zásobují minerální prameny. Odpařováním se usazují krystalky bílé Glauberovy soli, ale také červenavě zbarvené kysličníky železa a žluté anebo zelené sirné usazeniny. Někdy se tohle prostředí přirovnává k přímořskému. „Na zdejších minerálních pramenech jsou rozsáhlá slaniska, a proto se zde nacházejí slanomilné rostliny. Například kuřinka solná, sivěnka přímořská, které bychom našli spíš na mořském pobřeží,“ prohlásil Karel Brož ze správy přírodní rezervace SOOS.
Reportáž Zdeňka Soukupa (zdroj: ČT24)
Bahenní sopky anebo mofety také velmi zajímají vědu, před lety zde probíhal výzkum, při kterém vědci zjistili, že některá zemětřesení ve světě a klimatické změny mají určitou souvislost s únikem kysličníku uhličitého. „V roce 2004 došlo k jevům, které signalizovaly závažné dění v zemském tělese. V tomto čase došlo k tsunami a dalším zemětřesným jevům veliké intenzity v Pacifiku. Je to jako, když hodíme kámen do rybníka, vlny běží po celé zeměkouli,“ dodal Jan Pěček.
Ve zprávě o výsledcích výzkumného úkolu vědci mluví o tom, že v SOOS pozorovali zvýšený únik CO2 před zemětřesením a následným tsunami na Sumatře, ale také před zemětřesením v roce 2005 v Pákistánu. „Rádi bychom našli nějakou metodu, jak předvídat zemětřesení. Souvislosti nejsou totiž jednoduché, někdy dojde k rychlejšímu úniku CO2 dlouho před zemětřesením, jindy těsně před ním,“ poznamenal profesor v oboru přírodovědní inženýrství Technické univerzity Liberec Tomáš Pačes. Výzkumný úkol skončil v roce 2006, Ministerstvo životního prostředí ČR ho přestalo financovat. „Projekt začal v roce 1999 a skončil v roce 2006. Protože projekt skončil, skončilo i jeho financování,“ potvrdil mluvčí MŽP Jakub Kašpar. K tomu Tomáš Pačes podotkl: „Ještě neznáme všechno, a proto je ten výzkum dál nutný.“
Hydrogeologové nechali poměrně velkým nákladem vybudovat v Podkrušnohoří několik měřících stanic, které jsou v současné době nefunkční.
Bahenní sopky, nebo také mofety, jsou vývěry kysličníku uhličitého, hélia, radonu a dalších plynů z hlubin země.