Komorní hůrka u Františkových Lázní (Chebsko) - Dozvuky sopečné činnosti jsou podle vědců velmi výrazné na Chebsku, někdejší vulkány, jako třeba Komorní hůrka u Františkových Lázní, soptily ještě před třemi sty tisíci lety. Neklidné podzemí o sobě občas dá vědět zemětřesením, naposled to bylo loni v říjnu. Naměřili tam tehdy 4,1 bodu Richterovy stupnice. A s vulkanickou činností souvisí také takzvané bahenní sopky v přírodní rezervaci SOOS, která leží na místě někdejšího mělkého jezera.
Na Chebsku zkoumají plyny
Bahenní sopky, nebo také mofety, jsou vývěry kysličníku uhličitého, hélia, radonu a dalších plynů z hlubin země. Přes rašeliniště tady upouští svoji energii a tak to zde syčí, bublá nebo klokotá podle toho, jestli je sucho anebo mokro. „Je to právě na křížení dvou zlomových struktur - Mariánskolázeňského zlomu a Podkrušnohorského prolomu, kde se vytvořila velmi průchodná cesta pro magmatické plyny,“ uvedl hydrogeolog Jan Pěček.
SOOS je na místě někdejšího mělkého jezera, vodou ho v menší míře dodnes zásobují minerální prameny. Odpařováním se usazují krystalky bílé Glauberovy soli, ale také červenavě zbarvené kysličníky železa a žluté anebo zelené sirné usazeniny. Někdy se tohle prostředí přirovnává k přímořskému. „Na zdejších minerálních pramenech jsou rozsáhlá slaniska, a proto se zde nacházejí slanomilné rostliny. Například kuřinka solná, sivěnka přímořská, které bychom našli spíš na mořském pobřeží,“ prohlásil Karel Brož ze správy přírodní rezervace SOOS.
Bahenní sopky anebo mofety také velmi zajímají vědu, před lety zde probíhal výzkum, při kterém vědci zjistili, že některá zemětřesení ve světě a klimatické změny mají určitou souvislost s únikem kysličníku uhličitého. „V roce 2004 došlo k jevům, které signalizovaly závažné dění v zemském tělese. V tomto čase došlo k tsunami a dalším zemětřesným jevům veliké intenzity v Pacifiku. Je to jako, když hodíme kámen do rybníka, vlny běží po celé zeměkouli,“ dodal Jan Pěček.
Ve zprávě o výsledcích výzkumného úkolu vědci mluví o tom, že v SOOS pozorovali zvýšený únik CO2 před zemětřesením a následným tsunami na Sumatře, ale také před zemětřesením v roce 2005 v Pákistánu. „Rádi bychom našli nějakou metodu, jak předvídat zemětřesení. Souvislosti nejsou totiž jednoduché, někdy dojde k rychlejšímu úniku CO2 dlouho před zemětřesením, jindy těsně před ním,“ poznamenal profesor v oboru přírodovědní inženýrství Technické univerzity Liberec Tomáš Pačes. Výzkumný úkol skončil v roce 2006, Ministerstvo životního prostředí ČR ho přestalo financovat. „Projekt začal v roce 1999 a skončil v roce 2006. Protože projekt skončil, skončilo i jeho financování,“ potvrdil mluvčí MŽP Jakub Kašpar. K tomu Tomáš Pačes podotkl: „Ještě neznáme všechno, a proto je ten výzkum dál nutný.“
Hydrogeologové nechali poměrně velkým nákladem vybudovat v Podkrušnohoří několik měřících stanic, které jsou v současné době nefunkční.