Karlovarsko - Uprostřed chráněné krajinné oblasti Slavkovský les na Karlovarsku je místo, kterému se říká Křížky. Hadcovou skalku se třemi křížky nad vesnicí Prameny je vidět už zdaleka. Kroniky zaznamenaly, že je tady vztyčila jedna místní rodina jako díkuvzdání za uzdravení tří těžce nemocných synů. Za národní přírodní památku bylo toto místo prohlášeno v roce 1962. Kromě příběhu Křížků nabízí oblast i přírodní unikáty.
Křížky – symbol Slavkovského lesa
Historik z Krajského muzea Karlovarského kraje Jiří Beran informoval, že trojice křížků pochází z roku 1859. Dodal také, že roku 1947 místo sloužilo jako vojenský výcvikový prostor a plánovala se výstavba dělostřelecké výsuvné věže podle vzoru pohraničních opevnění. Plán naštěstí nevyšel a stát v 60. letech oblast prohlásil za chráněné naleziště zajímavých a ojedinělých rostlin.
Na začátku června tady začíná kvést prha arnika. Je to charakteristická léčivka, která se dostala do znaku celé CHKO Slavkovský les. Ve skalních škvírách se daří zakrslé formě kapradiny sleziníku hadcovému. Unikátní jsou vřesové a vřesovcové plochy pod skálou, mezi nimiž vyráží silenka nadmutá. Největší, ale také nejméně nápadný skvost, to je rožec kuříčkolistý. Je to takzvaný endemit, neboli rostlina, která se v této formě vyskytuje jenom tady a nikde jinde na světě.
Reportáž Zdeňka Soukupa (zdroj: ČT24)
Vedoucí správy CHKO Slavkovský les Jan Schlossar upřesnil, že hadec je nerost, jehož rozpadem vzniká speciální půda, na které některé rostliny nemohou růst a jiné jsou naopak na tuto půdu specializovány. V městském muzeu v Mariánských Lázních lze vidět hadcové předměty denní potřeby. Na starých hřbitovech v okolí jsou z hadce náhrobní kameny. Kostel sv. Petra a Pavla v Mnichově má z hadce křtitelnici.
Na staré zapomenuté brusičské dílny chtěl nedávno navázat současný podnikatel. Správa CHKO mu ale těžbu hadce nedovolila. Jan Schlossar vysvětluje, že hadec je důležitější pro rostliny než pro těžbu. Ochranáři přírody jsou tady hodně důslední i vůči turistům a vědí proč. Rozumnější návštěvníci to pochopí také, aby tu za rok nebo za deset let mohli vidět to, co dnes.