Peníze pro brdské obce se rozplývají

Plzeň - Zanedbané Brdy se vládní pomoci nejspíš jen tak nedočkají. Kabinet expremiéra Mirka Topolánka slíbil v souvislosti s radarovou základnou finanční pomoc dvacítce zdejších obcí. Ty měly jít hlavně do zanedbané infrastruktury. Slíbené dotace měly do regionu proudit bez ohledu na to, zda nakonec základna vznikne. Jenže vláda ODS padla a všechno je jinak. Stát se měl na investicích přímo podílet částkou 250 milionů, miliardu by pak obce dostaly, pokud by uspěly v evropských dotačních programech. Ze státních 250 milionů korun se obcím zatím podařilo vyčerpat jen málo přes 13 milionů korun, především na zpracování projektů. Některým brdským obcím nesplněné sliby vlády pořádně zkomplikovaly život.  

V Borovně na Rokycansku žije devadesát dva obyvatel. Pitnou vodu ve studni má ale jen hrstka rodin. Díky slíbeným dotacím se měl problém konečně vyřešit. „Začali jsme s přípravou projektů, vybrali projektanta, vše bylo rozjeté,“ popisuje situaci starosta Borovna Josef Loukota. Jenže padla vláda a Borovno dostalo jen část peněz na projekt. Místo vodovodu teď řeší problém se zadlužením. Projektantovi musí doplatit milion a půl, ale obecní rozpočet je zhruba poloviční. „Musím se s ním domluvit a budeme to splácet rok, možná i víc,“ dodává starosta Loukota.  

Komise pro rozvoj Brdska, která měla dotace na starosti, přestala existovat. Podle jejího bývalého předsedy udělá ale ministerstvo financí všechno pro to, aby Borovnu pomohlo. „To není jen Borovno, je to i dalších deset obcí. Jsme připraveni přesvědčit premiéra, aby ty rozpracované projekty byly uhrazeny v plné výši tak, jak byly nasmlouvány,“ říká náměstek ministra financí a bývalý předseda Komise pro rozvoj Brdska Ivan Fuksa.

Video Reportáž Mirky Vildové
video

Reportáž Mirky Vildové

Borovno má tedy naději. Řada dalších vesnic, které nestihly zpracovat ani projekty, ale nejspíš neuspěje. „Zatím sílí názor, že by ty peníze měly být využité na něco jiného,“ přiznává Fuksa. „Naše obec chtěla realizovat vodovod a kanalizaci včetně čističky, z našeho rozpočtu to realizovat nejde,“ uvádí starosta Míšova Pavel Hrubý. „Byly to dva roky perné práce, ale my jsme zvyklí tady na vesnicích neustále žádat a prohrávat, my jsme optimisté,“ uzavírá starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek.  

Největší dotační příděl získalo Spálené Poříčí, Rožmitál a Mirošov, tedy města, která mají oproti vesnicím více zkušeností s dotačním programem i nesrovnatelně větší možnosti kofinancování. Vláda slíbila obcím, které již mají nasmlouvané projekty, že bude jejich zpracování hrazeno ze sta procent. Tam, kde se začalo stavět, poskytne vláda patnáctiprocentní krytí nákladů. Je ale otázkou, nakolik to bude pro ty malé obce řešením.