Praha - Všechna regionální letiště v Česku zaznamenala v letošním prvním pololetí úbytek odbavených cestujících. Největší propad nastal na letišti v Pardubicích, kterým od ledna prošlo o šestapadesát procent méně lidí než za stejné období loni. Pokles zhruba o sedminu hlásí letiště v Brně a také v Mošnově na Novojičínsku. Nepatrný úbytek nastal i u letiště v Karlových Varech. Hlavní příčinou je současná hospodářská krize a úbytek pravidelných i charterových letů.
Regionální letiště přišla kvůli krizi o cestující
Nejlépe zvládá krizi karlovarské letiště. I přes mírný úbytek cestujících zaznamenalo v prvním pololetí nárůst tržeb meziročně o necelých pět milionů. Naopak nejhůře krize dopadla na letiště v Pardubicích, které přišlo o více než pětadvacet tisíc cestujících. „Hlavním důvodem je úbytek cestujících z Ruska a Východu. Dovolená u nás teď vyjde ruské pasažéry kvůli devalvaci rublu na jednou tolik peněz a nemůžou si ji dovolit,“ řekl ředitel společnosti East Bohemian Airport Jan Andrlík.
„Letiště v Pardubicích zůstat musí, to je jednoznačné. Nejen proto, že funguje jako záložní letiště pro Ruzyni, ale i pro celý východočeský region,“ řekl Jindřich Tauber, zastupitel Pardubic. Plánovaná miliardová investice do moderního terminálu se odkládá na pět až sedm let. Letiště se chce v první řadě zaměřit na zastaralé technologie.
Reportáž Michala Klokočníka (zdroj: ČT24)
Pokles cestujících hlásí i brněnské letiště
Ztráta letecké linky se nevyhnula ani letišti v Brně, které přišlo o pravidelný let do španělské Girony. Každý měsíc jej využilo kolem pěti tisíc lidí. Naopak zhruba o třetinu vzrostl počet cestujících na pravidelné lince Brno-Praha, na které čtyřikrát denně létají letadla Českých aerolinií. Od ledna ji letos využilo dvaadvacet tisíc cestujících.
Stejný pokles cestujících jako Brno hlásí za prvních šest měsíců i letiště v Mošnově na Novojičínsku. Nejvíce jich ubylo na pravidelných linkách do Prahy a Vídně. Menší počet cestujících zaznamenalo za první pololetí i největší české letiště v Praze-Ruzyni. Odbavilo zhruba pět milionů pasažérů, což je meziročně o více než třináct procent méně. Počet vzletů a přistání klesl o téměř deset procent. Oproti propadu na začátku roku se situace ve druhém čtvrtletí zlepšila.