Praha - Říká se, že když se lidem v Česku daří, staví rozhledny. Po letech stagnace se rozhledny v poslední době opět vrátily na výsluní, řada z nich se dočkala rekonstrukce a především vznikly desítky nových vyhlídkových staveb. Podle znalce a autora řady knih o rozhlednách Jana Nouzy jsou české rozhledny „jak v evropském, tak i ve světovém kontextu raritou“. V Česku je řada stoletých rozhleden. Jednou z nich je i dlouho „zapomenutá“ rozhledna na Zelené hoře u Chebu, známá též jako Bismarckova věž (rozhledna), která spatřila světlo světa 3. října.1909.
Česko je rájem rozhleden, řada z nich stojí již déle než století
Rozhledna byla vybudována v roce 1909 na místě stržené dřevěné rozhledny z roku 1891. Původně nesla název Nová rozhledna na Zelené hoře, později byla pojmenována na počest sjednotitele Německa a dlouholetého kancléře Otto von Bismarcka. Osmnáct metrů vysoká kamenná stavba stojí na Zelené hoře (637 metrů nad mořem) vzdálené asi sedm kilometrů z centra Chebu nedaleko hranic s Německem. Z toho důvodu byla po druhé světové válce až do pádu železné opony jako součást hraničního pásma nepřístupná, dokonce zmizela z map a mnozí pamětníci se domnívali, že byla zbourána, neboť věž postupně úplně zmizela za vysokými stromy. Významným turistickým cílem Chebska se znovu stala až po rekonstrukci v roce 2005. V rámci Bismarckova kultu (Bismarck zemřel v roce 1898) byly na území dnešní České republiky vybudovány celkem tři rozhledny a všechny se zachovaly dodnes - krom Zelené hory u Chebu ještě na vrchu Háj u Aše a na Tanečnici u Mikulášovic na Děčínsku.
Výběr rekordů a zajímavostí kolem rozhleden v Česku
Žižkovská věž v Praze - vyhlídková plošina věže vysílače je ve výšce 93 metrů, celá věž je vysoká 216 metrů. Železobetonovou věž tvoří tři tubusy, z nichž hlavní přechází v anténní nástavec.
Praděd - televizní vysílač na Pradědu v Jeseníkách stojí ve výšce 1491 metrů nad mořem, je vysoký 162 metrů a jeho horní část je nejvyšším bodem v České republice; vyhlídková plošina je ve výšce 73 metrů.
Boubín - před pěti lety otevřená rozhledna na šumavském vrchu Boubín ve výšce 1362 metrů nad mořem je nejvýše postavenou rozhlednou v Čechách; dřevěná rozhledna je vysoká 21 metrů, vyhlídkovou plošinu má na samém vrcholu.
Poštovna na Sněžce - za nejvýše položenou rozhlednu lze považovat i novou Českou poštovnu na vrcholu nejvyšší české hory Sněžky v Krkonoších (1602 metrů nad mořem). Poštovna, která je nejvýše položenou budovou v zemi, má vyhlídkovou plošinu.
Bukovanský mlýn - jako rozhledna slouží u Bukovan u Kyjova na Hodonínsku nově postavená replika větrného mlýna.
Churáňov - v blízkosti této šumavské obce je na rozhlednu přebudován bývalý skokanský můstek; kvůli špatnému technickému stavu je však nepřístupná.
Krásenský vrch - kamenná věž u Krásna nedaleko Horního Slavkova na Sokolovsku bývá označována za nejpodivuhodnější rozhlednu v zemi, a to díky spirálovitému schodišti, které neobvykle vede po vnějším obvodu pětadvacetimetrové věže.
Lomnice nad Popelkou - netradiční rozhledna vznikla při rekonstrukci skokanského můstku K70, na kterém byl vybudován visutý ochoz s rozhlednou ve výšce 28 metrů.
Javorník - zřejmě nejznámější „nastavovaná“ rozhledna v Česku; jelikož kamennou rozhlednu z roku 1938 přerostly okolní stromy, bylo v původní 25 metrů vysoké věži odstraněno schodiště a uvnitř postavena další osmiboká věž, která pak pokračuje původní střechou až do výšky 39,5 metru; znovu zprovozněna byla v prosinci 2003.
Minaret v Lednici - tato vyhlídková stavba v podobě minaretu v cípu rozlehlého lednicko-valtického areálu na Břeclavsku byla zbudována již v roce 1802; minaret je vysoký 60 metrů, má tři vyhlídkové plošiny, z nichž nejvyšší je v 55 metrech.
Krásný Dvůr u Podbořan - za nejstarší rozhlednu bývá označován i templ v parku u zámku Krásný Dvůr na Lounsku; podle některých informací byl postaven v letech 1793 až 1796, podle knihy znalce Jana Nouzy však „až“ v roce 1820; unikátní stavba s vícehranným půdorysem a s mnoha bohatě zdobenými opěrami má vyhlídkový ochoz ve výšce 12 metrů, na který vede dvojice točitých schodišť.