Kladruby nad Labem – Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je bez peněz, na výplaty už si musel půjčit. Rada Pardubického kraje obviňuje zřizovatele, tedy ministerstvo zemědělství, že zanedbalo přípravu hřebčína na čerpání evropských dotací. Zároveň ministerstvo vyzývá, aby okamžitě zasáhlo, peněz je totiž málo i na základní provoz. Ve svém prohlášení krajský úřad uvedl, že peníze na svou obnovu hřebčín potřebuje, protože rozsáhlý areál s desítkami objektů je v katastrofálním stavu. Kladrubský hřebčín vznikl kolem roku 1579, kdy dostal od císaře Rudolfa II. statut císařského dvorního hřebčína.
Národní hřebčín v Kladrubech hledá peníze na provoz
Národní kulturní památka včetně rasy chovaných koní se řítí do propasti – tak vidí současnou situaci krajské vedení. „Úřad ministerstvo zemědělství vyzývá, aby okamžitě a neprodleně začalo řešit kritickou situaci, která v hřebčíně nastala,“ uvedla mluvčí Pardubického kraje Magdalena Navrátilová. Organizace, přes kterou by hřebčín mohl žádat o stamilionové dotace, stále neexistuje. Uzávěrka přihlášek do Integrovaného operačního programu je už koncem října. „Pardubický kraj tam poskytl finanční prostředky na zaměření objektů, aby se mohly, jakmile organizace bude založena, připravovat projektové dokumentace. Bohužel, na ministerstvu zemědělství to odezvu nenašlo,“ doplnil náměstek hejtmana Jan Tichý (ČSSD).
Založení příspěvkové organizace by podle ministerstva měla vláda projednat v nejbližších dnech. „Na přípravách projektové dokumentace pro žádost hřebčína se intenzivně pracuje, cílem je podání žádosti o dotace ještě v letošním roce,“ prohlásil Ondřej Veselý z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství ČR. Bývalá ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová však namítla: „Spolupráce s ministerstvem zemědělství byla složitá, vůle připravit projekty zavčas tam vlastně nebyla.“
Reportáž Michala Klokočníka (zdroj: ČT24)
Hřebčín je v havarijním stavu a jen těžko hledá peníze na běžný provoz. Na mzdy si dokonce musel půjčit. „V současné době už jsme v platební neschopnosti. Zažádali jsme o navýšení a řešíme to samozřejmě překlenovacím úvěrem,“ potvrdil současný ředitel hřebčína Jaroslav Dražan. Náměstek Tichý dodal: „Téměř to vypadá, jako kdyby mohl hřebčín do budoucna i zaniknout.“
Aby hřebčín mohl výhledově žádat i o peníze z Regionálního operačního programu, musí podle ředitele rozprodávat některý svůj majetek, jako jsou třeba stáje v Heřmanově Městci. Získané peníze pak chce použít na spolufinancování projektů.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je bez peněz.