Karlovy Vary - Nestátní neziskové organizace už nechtějí být v roli prosebníků. Proto se sdružují a hledají cestu, jak zlepšit vzájemnou spolupráci. O pomoc žádají i politiky. Argumentují tím, že lacině zajišťují veřejně prospěšné služby, které by musely kraje draze objednávat u soukromých firem.
Neziskovky potřebují pomoc, obracejí se na politiky
Podle odhadů se neziskové organizace v ČR starají téměř o čtyřicet osm tisíc lidí. Určité problémy mají ve většině krajů. Do finančních problémů se například dostala brněnská organizace, která provozuje domovy pro důchodce. V Praze a Mladé Boleslavi zase řeší problémy v zařízeních pro bezdomovce, v Táboře je v krizi speciální škola pro postižené děti.
Azylový dům pro matky a otce s dětmi na Havlíčkobrodsku bojuje o přežití už tři měsíce. Osmatřicetiletá klientka prošla i se svojí pětiletou dcerou psychickým i fyzickým násilím. Vyhrožování a strach je dovedly až do azylového domu. „Azylový dům Spektrum nemá peníze a hrozí mu zavření. Já bych nikam jinam jít nechtěla,“ říká klientka.
Reportáže Antonína Bruštíka a Blanky Poulové (zdroj: ČT24)
Podobně je na tom i jediný zástupce mužů v azylovém domě. Se svými dětmi se učí znovu žít. „Tady se cítím jako doma, tady jsem našel to, co jsem hledal,“ dodává další klient azylového domu.
Jenže Spektrum Vysočina, provozovatel azylového domu, už bije na poplach. Dluží za elektřinu, vodu, topení i pronájem domu, kde jsou utajené byty. „Zaměstnanci dostali poslední výplatu 10. prosince. Od té doby chodí do práce bez mzdy. Díky tomu, že se venku oteplilo, můžeme přestat topit,“ popisuje situaci ředitel občanského sdružení Spektrum Vysočina Ivan Korynt. „Stále doufáme, že se tato situace změní a vše se v dobré obrátí. Proto to nechceme vzdát,“ uvádí spoluzakladatelka sdružení Květa Hanauerová.
Záchranářem pouze z fandovství?
V Karlovarském kraji se kvůli současné situaci sešli na jednání zástupci neziskových organizací a představitelé kraje. Společně hledali způsob, jak situaci řešit. Existenční problémy tady má například vodní záchranná služba. Její provoz na jesenické přehradě u Chebu zajišťují poslední dva dobrovolníci. Od města dostávají na vybavení a benzin do člunů jen dvacet tisíc korun. Víc peněz nemají. „Je to zoufalá situace. Organizace, které slouží, se rozpadají, protože nejsou peníze,“ zdůrazňuje instruktor vodní záchranné služby v Chebu Vladimír Král.
Volný čas a úsilí investují do obecně prospěšné činnosti jen v Karlovarském kraji dobrovolníci z desítek organizací. Starají se o záchranu přírody, památek a také pomáhají stovkám lidí. „Určitě cítím, že se ta situace zlepšuje. Je to i tím, že hodně bojujeme, ale určitě je stále mnoho míst, kde by se dalo zatlačit víc a ta spolupráce by se ještě zlepšila,“ domnívá se PR manager Asociace Záchranný kruh Lukáš Hutta.
Nestátní neziskové organizace se proto sdružují, aby mohly lépe spolupracovat se zástupci kraje i státu. „Pořád je to ještě v těch začátcích. Připadáme si často jako prosebníci, kteří chtějí peníze na svoje koníčky,“ přiznává předseda Asociace NNO Anna KK Rudolf Chlad.
Zástupci kraje souhlasí s tím, že systém potřebuje změny. Zatím nabízí zázemí a odbornou pomoc. Peníze v krajských rozpočtech chybí. „Chceme, aby se neziskovkám věnovali i naši úředníci při žádostech o granty, ať už evropské, nebo české granty,“ dodává náměstek pro sociální oblast Karlovarského kraje Miloslav Čermák.
Letos rozdělil kraj mezi všechny neziskové organizace jako částečnou pomoc padesát milionů korun. Náměstek hejtmana by chtěl do roku 2012 pomoc navýšit alespoň o pět procent. Asociace krajů již podepsala se zástupci neziskovek memorandum o spolupráci. Kraje slibují koordinaci aktivit, výměnu zkušeností a pravidelná setkání. Obsah memoranda se bude následně vtělovat do konkrétních smluv o spolupráci, jež se budou podepisovat v jednotlivých krajích už v průběhu dubna.