Na NP Křivoklátsko musejí být peníze a místní s ním musejí souhlasit, tvrdí Drobil

Praha - Ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) podmiňuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko dostatkem financí v rozpočtu MŽP a souhlasem místních lidí. Drobil, který se tak dnes vyjádřil v rozhovoru pro Radiožurnál, si v nejbližších týdnech prý nechá vypracovat ekonomickou analýzu, která ukáže, zda má jeho úřad na projekt peníze. Pokud finance nebudou problém, bude Drobil trvat ještě na souhlasu obyvatel obcí, kterých by se vytvoření nového národního parku týkalo.

Středočeský kraj vedený hejtmanem Davidem Rathem (ČSSD) Drobila za jeho postoj ke Křivoklátsku ostře kritizoval. Zřízení národního parku považuje vedení kraje za prospěšný projekt a oddalování jeho vyhlášení za šokující. V Česku zatím existují čtyři území s nejvyšším stupněm ochrany: národní parky Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko a Podyjí. 

„Jsem přesvědčen, že násilné vyhlašování čehokoliv, s čím nejsou srozuměni všichni, kdo v tom území mají žít, nikdy nepovede k bohulibému cíli. Buď s tím budou většinově srozuměni občané, obce a podnikatelé v tom území, nebo to bude administrativní vyhlášení, které v konečném důsledku povede k tomu, že tam budeme co měsíc řešit demonstraci, nějaký problém a nedostatek peněz,“ řekl Drobil Radiožurnálu. Nyní se podle něj mluví o 90 milionech korun, které by MŽP muselo do vyhlášení parku jednorázově investovat. Teprve další analýzy ale podle něj ukážou, zda je tato částka reálná. 

Ministerstvo životního prostředí vedené Stranou zelených se začátkem roku chystalo zahájit proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko. Úřednický ministr zemědělství Jakub Šebesta (za ČSSD), který vedení MŽP převzal po odchodu zelených z vlády Jana Fischera, už nicméně o vyhlášení NP Křivoklátsko neusiloval. 

Křivoklátsko by se mohlo stát prvním českým národním parkem, který bude rozdělen na dvě části. Národní park by se měl rozkládat na jih od Křivoklátu a jeho rozloha by měla mírně překročit 102 kilometrů čtverečních. Na dvě části ho rozděluje Berounka mezi Žloukovicemi a Nižborem. 


V parku zůstane jen jedna vesnice - Karlova Ves, která by jako jediná obec měla být uvnitř národního parku. Jinak je hranice vedena tak, aby se ostatním vsím vyhnula. Jenže Karlova Ves leží přesně uprostřed cenného přírodního území. 

V anketě o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko pořádané na podzim v Karlově Vsi převážil názor, že vyhlášení parku by obyvatele kraje poškodilo. Proti vyhlášení parku bylo 38 dotázaných, opačný názor mělo 30 lidí. Dotazníkového průzkumu se však podle organizátorů zúčastnila méně než polovina oslovených lidí, významnou část navíc představovali chalupáři. Lidé se podle výsledků ankety obávají omezení vstupu do lesa. Plánované vyhlášení parku se nezamlouvá ani lidem z dalších více než dvou desítek dotčených obcí.

Význam Křivoklátska

Oblast je výjimečná díky kaňonu Berounky, skálami, suťovisky či neprostupnými údolími, jsou zde i stepi. Mimořádnou hodnotu mají lesy, které tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí republiky. V Křivoklátsku se vyskytuje 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž zde 120 i hnízdí. Žijí zde desítky ohrožených druhů, například čáp černý, mlok skvrnitý, tis červený či mochna bílá. Po sto letech se zde objevil dravec luňák červený. 

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko leží na západním okraji středních Čech a zabírá téměř celý geomorfologický celek Křivoklátské vrchoviny a severní cíp Plaské pahorkatiny. Pro své vysoké přírodní hodnoty bylo toto území uznáno 1. března 1977 organizací UNESCO jako biosférická rezervace v rámci programu MaB – člověk a biosféra (Man and Biosphere). Poté byla 24. listopadu 1978 výnosem ministerstva kultury zřízena chráněná krajinná oblast Křivoklátsko.