Pardubice – Podobně jako na dalších místech země, také stavba mnohých protipovodňových opatřeních v povodí Labe se zastavila na mrtvém bodě. Některým brání spory s majiteli soukromých pozemků, jindy s ekology a kolikrát se jedná jen o liknavý přístup úřadů. Státu se nechce ani vyvlastňovat, protože pak jej čekají zdlouhavé soudní procesy.
Na Pardubicku zůstávají protipovodňová opatření na papíře
V obcích jako Mělčany, Kutřín či Dřenice brání výstavbě protipovodňových poldrů a nádrží majitelé pozemků. Vyvlastňovat podle vodohospodářů nemá cenu. „Do konečného rozhodnutí soudu nelze využívat pozemek, o kterém vyvlastňovací orgán rozhodne, že by jej bylo možno používat,“ vysvětluje mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek.
Majitelé zaplavených domů si ale stěžují i na zanesená říční koryta. „Při takovýchto povodních přívalech dojde k velkému nahromadění vodní masy, ve které je i hlína zvyšující hustotu a unášeníschopnost vody,“ upozorňuje na rizika zabahněných řek Petr Rambousek z České geologické služby.
Reportáž Michala Klokočníka (zdroj: ČT24)
Povodí Labe odmítá, že by čištění řek zanedbávalo, a tvrdí, že je mezi dvěma mlýnskými kameny. „První požadavek je požadavek ochrany přírody, abychom vůbec netěžili, na druhé straně je proti tomu požadavek obyvatel, abychom prohlubovali koryta vodních toků,“ podotýká Jirásek. Ochránci přírody odmítají, že by čištění řek bránili. V úvahu prý berou pouze vzácné druhy rostlin a živočichů. Navíc ve zúžených místech a u mostů je prohlubování standardně povolováno.
Řeky někdy nejsou na vině
Velká voda se do obcí na Chrudimsku navíc tentokrát stahovala hlavně z luk a polí. Řeky tedy neměly na povodeň takový vliv. Podle ekologů je řešením například větší využívání evropských fondů, které umožňují šetrnější úpravy krajiny proti záplavám. Dříve totiž krajina nasákla vodu jako houba a následky nebyly zdaleka tak ničivé.